Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každému z nás už byla položena otázka: Co chceš dělat? Co z tebe bude? Už víš, na jakou půjdeš školu?
Pro většinu z nás to jsou jen otázky připomínající nám blízká důležitá rozhodnutí. Náš pohled díky tomu nabývá spíše pesimistický ráz.

Co když se na to ale podíváme jinak? Co když to najednou uvidíme tak, že lidé jsou ochotni nám pomoci při rozhodování. Otázkou je, co nás baví? Čím chceme být? Čeho chceme dosáhnout?

Někteří chtějí skrze svou práci pomáhat lidem. Jiní se chtějí proslavit. Další by rádi, aby je jejich práce naplňovala. A ten zbytek chce, aby se prací uživili a měli dost peněz založit si rodinu.

Otázkou však je, budeme-li spokojení, až někdy dosáhneme cíle. Typickým příkladem jsou sportovci, kteří si cíle kladli už od útlého dětství. Jejich cíle se zvyšovaly a zvyšovaly, dělali vše, co mohli, aby se podobali alespoň trochu svým idolům.

Každý máme svůj vzor. Mým je (a asi ještě dlouho bude) Aleš Opatrný. Byl prvním mistrem Evropy po několika desítkách let. Určitě měl i on svůj idol, díky němuž se chtěl také dostat na vrchol. On byl ale v něčem jiný - hlavní smyslem pro něj nebyla sláva, ale vztah s koňmi a zábava. To je to, co všechny lidi spojuje. Všichni chceme, aby nás naše práce hlavně bavila. To je cíl nás všech.

Právě z tohohle důvodu by nám nemělo být lhostejné, na jakou půjdeme školu. Někomu nejvíce vyhovuje gymnázium, někoho ale naopak baví kydání hnoje, a proto si raději zvolí učiliště. Každý jsme jedinečný, každý vyniká a chybuje v něčem jiném. Proto máme každý jiné možnosti.
Další otázkou je, jestli je dokážeme včas využít. Proč bych tedy měla dělat práci, která mě nebaví?

Za podpory mých rodičů uvažuji nad budoucí školou už rok. Rozhoduji se mezi dvěma školami. Chtěla bych si vystudovat veřejnosprávní činnosti a následně pokračovat na žurnalistiku a média. Práce novináře by mě nesmírně bavila. Zároveň ale miluji ježdění na koni, a proto bych chtěla pokračovat i v oboru agropodníkání a živit se péčí o koně. Otázkou zůstává, co nakonec vyhraje...

Naši rodiče nikdy nechtějí, abychom byli něčím, čím nejsme. Proto se nesmíme bát říct svůj názor a musíme být optimisty a realisty zároveň.