Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Kniha je pro mě únikem z reality. Na chvíli opustím náš svět a prožívám příběh hlavního hrdiny. Vůbec si nedělám starosti s problémy a zápletkami v příběhu, nechám se knihou unášet dál po proudu a je mi jedno, že mne na konci čeká vodopád. Vím, že mě spolu s hlavním hrdinou nakonec autor zachrání.

Čtením knih se spustí má představivost a rázem se ocitnu mimo realitu, mimo náš svět. Jako by existoval paralelní vesmír, kam odcestuji, když se ponořím do knižního světa. Je to však správné? Řekla bych, že do určité míry ano. Musíme však znát hranice a umět přejít zpět do reality. Občas to není jednoduché, protože svět z příběhu je nám natolik blízký a příjemný, že realita se oproti tomu může zdát až smutná. Někdy bych chtěla přenést část příběhového světa do reality. Každý z nás při čtení knih uniká do jiného světa. I když čtou dva lidé tu samou knihu.

Každý z nás si taky knihu přebere jinak. Mně se libí podobné žánry jako mojí mamce. Proto si občas přečteme tu samou knihu a poté si vyměníme naše názory a poznatky. Je určitě zajímavé knihu vidět očima jiného člověka. Nerada čtu knihy, kde je hlavním hrdinou zbabělec či takzvaný záporák. Nemůžu totiž brát hlavního hrdinu jako vzor nebo příklad, ale učím se od něj tím, že vidím, jaké mají jeho činy následky a říkám si, jak to udělat správně. Pokud je hlavní hrdina drzý a vymýšlí různé neplechy, může se nám to zalíbit, protože to je zábavné. Budeme-li to ovšem praktikovat v realitě, brzy zjistíme, že se to nevyplatí. Povinná četba je také důležitá, naučíme se totiž věnovat čas i věcem, co nás nebaví. A kdo ví, i když to není zrovna váš typ četby, můžete si čtení knihy užít.

Knihy jsou velmi důležitou součástí života. Naučí nás spousty věcí. A také nám pomohou v rozvoji jazyka, představivosti a v některých případech dokonce i osobnosti. Klidně cestujte do příběhového světa a užívejte si to tam. Musíte však znát hranice a vědět, kdy je načase se vrátit. Já se vracím vždy o něco moudřejší.