Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kolikrát za den se k něčemu snažíme donutit a přemlouváme sami sebe, abychom udělali něco, do čeho se nám nechce? Ať už to je předvánoční úklid bytu, vaření nebo návštěva zubaře. Já vpravdě musím říct, že se s tímhle nemalým problémem potýkám každý den. Tento vnitřní hlas se ozývá už po sedmé hodině ranní, po zazvonění budíku, a provází mne postupně celým týdnem stejně asi jako každého středoškoláka, jehož největším nutným zlem je vstávání do školy a nechuť k učení.

Za takovým "vznešeným" a ukázkovým příkladem lenosti zamíříme do české literatury. Pohádku O líném Honzovi, který se celý den válí za pecí a nechává se od své matičky převracet z boku na bok, zná snad každý. Synek, budižkničemu a pecivál se nakonec vydává do světa s uzlíkem makových buchet a domů se vrací s nevěstou a polepšen.
Lenost byla, je a bude součástí každého z nás. Avšak i my, kteří o sobě víme, že jsme leniví, a to více než je zdrávo, nezoufejme. Honza se po roce ve světě také změnil.

Ne však už každý z nás o sobě může prohlásit, že je člověkem pilným. Píle je vznešená vlastnost. Jak ji lépe definovat? "Je pilný jako včelka." Známé české přirovnání. Včely jsou opravdu pracovitými tvory, létají z květu na květ a pracně každý z nich opilují. A už jen to, že se se svým nákladem vláčí pěkný kus cesty, je na nich obdivuhodné. Být pilný však neznamená být jen pracovitý. Třeba právě na tomto příkladu včelího života mne napadají další vlastnosti, jež jsou synonymem ke slovu píle. Například úsilí nebo přičinlivost. Celý roj spolupracuje a usilovně se snaží o správný chod včelího společenství.

Nevím, jestli je lenost špatná vlastnost, ale vím jistě, že píle je lidskou ctností. Lenost je taková železná koule na noze, která nás zpomaluje v pohybu kupředu.