Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• autorem citátu je Sebastian Roch Chamfort

Jeden známý klasik řekl: "Nejztracenější den našeho života je ten, kdy jsme se nezasmáli." A já s ním plně souhlasím, protože smích je kořením života a zrovna já si život bez smíchu nedovedu představit. Dalo by se to přirovnat k alkoholikovi, jenž si také nedokáže představit život bez alkoholu. Já jsem vlastně na smíchu závislá.

Jednou jsem se zkoušela den nesmát, zvládla jsem to, ale ten den jsem nemyslela na nic jiného než na smutné a ne moc veselé věci. Připadalo mi to pro všechny v mém okolí deprimující a neslučitelné s lidským životem, protože, když se dokáže již malé dítě tak kouzelně smát, proč by to nedokázal kdokoliv jiný?

Nikdy asi nepochopím člověka, který nemá rád smích anebo se nesměje. Už jenom pouhé pousmání potěší a nejenom mě, nýbrž i moje okolí. Smích přece nestojí nic, tak proč nevyužít toho, že je něco tak příjemného zadarmo? Myslím si, že člověk by měl využít každé příležitosti pro zasmání se.

K úsměvu neodmyslitelně patří humor, a protože já smích svůj i ostatních zbožňuji, nejraději se pohybuji ve společnosti lidí, kteří mě dokážou pobavit, dokážou udělat legraci, ale především si vážím těch, kteří si umí udělat legraci hlavně sami ze sebe, a takových je málo.

Já osobně se směji téměř pořád a vždycky si říkám, že se mám smát, dokud můžu, protože nemohu vědět, kdy mě úsměv přejde. A vůbec, smích a zpěv jsou hrozně zdravé věci!

Někde jsem slyšela, že pokaždé, když se zasměji, se mi prodlouží život o tři minuty. I když se to možná nezdá moc, já jsem si to spočítala - pokud se budu smát po dobu třiceti let desetkrát denně, tak mi to přidá přes půl roku, což už není tak zanedbatelná doba. Myslím si však, že ten půlrok navíc už mám zajištěný teď s ohledem na mé doposud "prosmáté" dny.
Takže recept k co nejdelšímu životu zní: Pořád se smějte!