Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dlouho jsem přemýšlela, co to vlastně ten čas je. Nikdo ho nikdy neviděl ani neslyšel, a přesto se kolem něj všechno točí. Celý den někam spěcháme. A ta naše věčná věta "Nemám čas, až jindy!" nás často dohání k šílenství.

Autor tohoto citátu vyjádřil hlubokou pravdu. Každý se za něčím žene, někdo za penězi, druhý za ženami, jiný touží po moci... A nikdo nemyslí na to, kolik času, který mohl věnovat něčemu užitečnému, promrhal. Teprve až třeba ve čtyřiceti mu dojde, že už má sice vilu s bazénem a na kontě tři miliony, ale nemá nikoho, kdo by z toho jeho domu udělal opravdový domov. Někdo jiný zase zjistí, že se celý život jen dřel a nic z toho neměl, ale dojde mu to až příliš pozdě na to, aby to mohl změnit. Zjistí, že jeho děti, které skoro neviděl a pro samou práci na ně neměl čas, ho ani dobře neznají.

Většina lidí si promrhání svého života uvědomí teprve až ke staří, kdy se nemocní ocitají v domovech důchodců, kam je daly jejich vlastní děti. Asi si řekly: "Ty ses o nás taky nestaral, tak proč se máme starat my o tebe!?" Pak se za starým rodičem chodí dívat sotva jednou za měsíc, a to ještě zrovna v den, kdy dostal důchod. Čas ale vrátit nelze, stejně tak jako zpětně převychovat své děti. Čas je svým pánem a nikdo mu neporučí...

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/uvahy/citat-nie-je-vacsej-straty-nad-strateny-cas-michelangelo-buonarroti.html