Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Při zamyšlení nad tímto pěkným a pravdivým citátem se mi na tváři objeví úsměv. Ne každý úsměv ale vždy vypovídá o tom, že srdce je doma. Existuje milion úsměvů, které můžete na tváři člověka vidět. Ne vždy jsou však upřímné, mnohdy jsou nucené a lidé se nedokáží radovat z maličkostí.
Je to nejjednodušší věc, kterou můžeme udělat pro zlepšení svého dne i dne ostatních, něco, co v krátkosti řekne mnoho. Dokážeme si vůbec představit svět bez úsměvů?
Úsměv ale může i zraňovat. Může zranit, když se nám někdo vysmívá kvůli hloupé chybě, kterou jsme udělali, nebo se nad námi jen povyšuje. Ale i tací lidé se dostanou do situace, kdy upřímný, milý úsměv bude to, co právě potřebují. Ve smutných okamžicích, nebo jen tehdy, kdy máme za sebou těžký den nebo špatnou zkušenost nás úsměv i od někoho, koho neznáme, může povzbudit a dodat naději, že všechno zase bude v pořádku, že bude líp.
Světlo v mých očích, které říká, že mé srdce je doma je vidět tehdy, kdy jsem s těmi, co velmi miluji, kdy se cítím v bezpečí, když jsem doma. Půlka mého srdce je ale tisíce kilometrů daleko, a tak světlo v mých očích není vždy úplně jasné. Proto se velmi těším, až všichni, které z celého srdce miluji, budou pohromadě a já tak budu moci svým úsměvem prozářit celý svět a říct, že mé srdce konečně dorazilo domů.