Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Svět se mění. To, co včera lidé považovali za trestuhodné chování, je dnes považováno za společenskou normu. Jak jde lidstvo staletími, mění své názory a posunuje hranici významu slova "normální".
Naše společnost je vcelku liberální. Není spoutána církevními dogmaty, jak je tomu například u islámských států. Můžeme si tedy dělat skoro všechno, co chceme. Jak v oblasti oblékání, způsobu života nebo výběru partnera. Ale přece! Jak by se zachovali lidé, když by na ulici potkali člověka, co by měl na sobě pytel? Bylo by to pro ně "normální"? Spousta z nich by si zaťukala na čelo a pomyslela něco o bláznu. A co si pomyslíme třeba o muži, který žije se dvěmi ženami zároveň?
Každý má svou pomyslnou čáru mezi tím, co odsuzuje a co schvaluje asi někde jinde. Největší rozdíl je vidět mezi jednotlivými generacemi. Hodně dětí slyší od svých rodičů slova: "To snad nemyslíš vážně? Tohle že si chceš vzít na sebe?" Jejich potomci obrátí oči v sloup a pronesou něco ve smyslu: "Ale mami, tati, vy tomu nerozumíte..."
Každý den nás média zásobí notnou dávkou výstřelků, kterých se dopouštějí jak slavné osobnosti, tak lidé všeobecně neznámí, kteří se na sebe snaží upozornit. Vymknout se z konvenčních pravidel je dobrý způsob pro upoutání pozornosti veřejnosti. S čím víc šílenějším nápadem někdo přijde, tím víc se o něm mluví a de facto sklízí ovace. Potom jsme svědky nejrůznějších afér a slýcháme výroky, které nám vyráží dech.
Definovat, co je normální, si musí každý určit sám. Schvalovat můžeme konec konců všechno, snad jen zabití člověka by mělo stále být mezi tím, co považujeme za hodně nenormální.