Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. září 1996 jsem poprvé vstoupila na školní půdu. Byla jsem celá nedočkavá a natěšená. Ale teď když už se blíží mé působení za ZŠ pomalu ke konci???
Do školy jsem každodenně nucena křikem budíku. V podstatě se i teď po devíti letech do školy těším. Ale už ne na nové dosud nepoznané, ale na získané přátele a nové zážitky s nimi.
Jaká jsem byla a jak jsem se během během školní docházky změnila???
První stupeň vnímám z jakési mlhy. Byla jsem malé děvčátko s mnoha ideály a sny. Jak jsem vyrůstala, tak mi škola brala další a další sny. Zpočátku jsem chtěla být vším, ale nyní si plně uvědomuji, že to nelze. S odplulými sny přišly nové informace, ale také i nová inspirace.
Mým životem prošlo, prochází a bude procházet i na nadále mnoho učitelů. Někteří dobří a někteří špatní. Možná je těžké posoudit dobrého a špatného učitele. Ale to je těžké posoudit v jakémkoli povolání. U učitelů soudím jejich kvalitu podle toho, co mi dali, a jak se ke mně chovali. Mým životem prošlo za devět let hodně dobrých učitelů.
Dokázali mě něco naučit a vyjít občas s mou přidrzlou povahou, a také mě dokázali, alespoň částečně pochopit a za to si jich vážím.
Od šesté třídy jsem se dostala do nového prostředí. Sice školní budova byla stejná, ale kolektiv byl nový. Bývalé páté třídy se rozdělily a vznikly tři nové kolektivy dle talentu žáků smíchané ze tří minulých.
Ve třídě jsme takoví věční rivalové, ale přitom přátele a to je fajn. Jen mi vadí, že se každý nebaví s každým a nejsme jednotný kolektiv, ale to už se nedá za necelý měsíc spravit. Jak se říká, co se nepovedlo za 4 roky, nepovede se za měsíc. Jsem ráda, že jsem mohla být v téhle třídě. Spolužáci mě posunuli zase o kus dopředu, ale abych pravdu řekla, už se těším na nové lidi a novou školu.
Škola nikdy nikoho nedokáže naučit lidskosti a citu. Těmto a dalším lidským vlastnostem se učíme po celý život a ovlivňuje nás mnoho věcí a lidí kolem nás, ale zejména je to rodina a prostředí, ve kterém žijeme. Škola je hlavně o stresu a rychlém životním stylu. Občas se učíme, co v běžném životě nikdy nepoužijeme a myslím si, že oblíbenou hlášku učitelů "Ale musíš mít alespoň široký všeobecný přehled" nikdo z nás puberťáků nebere vážně!
Podle mě škola pomáhá vytvořit určitý základ pro život spolu s rodinou, ale záleží jen na osobnosti a píli člověka. Převážně jen na něm záleží KDY, JAK A JAKÝM SMĚREM bude směřovat. A až kam to dotáhne záleží také i na náhodě. Takže základní škola je pro člověka samostatná devítiletá kapitola jeho života, která přitom vplývá do dalších etap...

Poznámka autorky: Pokud máte nějakou výhradu k mé práci, prosím, napište mi to na e-mail. Tahle slohovka spolurozhoduje o mé známce z ČJ. Děkuji.