Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pro někoho složitá, pro někoho jednoduchá otázka. Brek, špinavé plenky, nepořádek, probdělé noci, na druhou stranu je tu dětský smích, první krůčky, první slova, radost, láska. Tohle všechno obsahuje mateřství. Nezáleží na tom, v jakém věku ho prožíváme.

Na začátek je hlavní si ujasnit své priority. Co vlastně od života chceme? Co když se rozhodneme pro dítě moc brzy, nebo naopak moc pozdě, že už to skoro nebude ani možné? Občas je tohle těžké plánovat, může to přijít zničehonic nebo nepřicházet vůbec.

Mám kamarádky, které sotva prošly hranicí dospělosti a už se potulovaly po ulicích s těhotenskými břichy a vybíraly oblečení pro své nenarozené prcky. Jsou tu i tací, co neměli takové štěstí, avšak po dlouholetém snažení se i jim narodilo malé miminko, jen jejich věk se již blížil ke čtyřicítce. Nemají sice už tolik životního elánu jako dříve, ale i tak se pokusí dát dítěti jen to nejlepší, co dokážou.

Ve dvaceti letech si říkáte: Další a další smradlavé plenky, kdy už bude konečně konec, kdy se zase konečně vyspíte? Máte trochu pochybnosti o tom, zda jste si dítě nepořídili moc brzy, zda nebylo lepší si ještě užívat života. Nakonec se podíváte tomu malému stvoření do tváře a všechny tyhle myšlenky jako by se nikdy neobjevily.

Spousta snů jde plnit i s dětmi, jen se to trošičku prodraží. To máte tak - hračka tam, zmrzlina sem. Není to žádná legrace, zvlášť ne pro mladé matky.

Ve čtyřiceti je to jiné, půlku života máte skoro za sebou. Jo, to byly časy, říkáte si. Studium, večírky, brigády, teď už zůstala jen práce a trochu usedlý život. Je čas se na chvíli zastavit a těšit se z nového přírůstku do rodiny. Konečně si všichni oddychnou, že už i vy čekáte miminko. Protože do té doby to byly samé nepříjemné poznámky a otázky na vaší osobu. "Tak kdy už bude dítě? Už někoho máš? A bude svatba? To máte teprve psa? A kde je to dítě, alespoň jedno bys už mohla mít..." A tak dále a pořád dokola.

Zastávám názor, že je asi nejlepší si dítě dopředu neplánovat. Je z toho akorát jen stres. Až se to stane, tak to bude malý zázrak. Nechám vše na pospas osudu.