Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nevěra - už jenom to slovo vypovídá o něčem, co by se dělat nemělo. Zrazená víra, podvod, něco, co vždy bude bolet alespoň jednoho člověka.

Představte si, že někoho milujete, jste s ním spokojeni, mluvíte spolu o všem, je něco jako vaše druhá polovička, která vám vždy chyběla, a nejednou bum! Ve vašem srdci vznikne díra, jelikož jste zjistili, že vám byl nevěrný a začnete se ptát sami sebe a hledat chyby na své straně. Co jsem udělala špatně? Proč se to stalo zrovna mně? Je to boj, zkouška našich nervů, lásky, tolerance i vytrvalosti.

Ale přece ten, kdo miluje, nepodvede. Nebo ano? Může jít jenom o zkrat, změnu či nespokojenost ve vztahu. V takovém případě by byl asi nejprve lepší rozchod.
I tolerance má své meze, každý má svou hrdost, ať už menší nebo větší. Záleží nejspíše na situaci člověka, ve které se nachází. Jestli jde o podvádění v mládí, takové to dětské chození, nebo třeba již o nevěru v manželství, kdy už mají zpravidla lidé děti, společné bydlení i majetek. Rozvod je pak nelehký a navíc může ublížit dětem, poznamenat je.

Nevěra by se odpouštět měla, chybovat je lidské, avšak tolerovat ji? Žít s pocitem, že vás blízký člověk nemiluje, nejste pro něj nejkrásnější a nemá vás tolik rád jako dřív, musí být otřesné a hlavně velmi stresující. Asi bych si o tom chtěla promluvit a rozumně to spolu vyřešit. Odpustit bych dokázala, ale tolerovat nejspíš ne! Nebo snad ano?