Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Člověk si život nedal a nemá právo si ho brát."
MUDr. prof. Oskar Andrysek

Eutanazie, pojem poměrně nový, avšak jeho obsah starý jako lidstvo samo. Jinými slovy asistovaná sebevražda, vysvobození... Snad už v pravěku probíhaly rituální obřady, při kterých se pomohlo nemocnému či zraněnému na druhý břeh. Stejně jako lidstvo řeší, jak se vyhnout samotné smrti, tak je řešena i otázka eutanazie. Tak jako mnohé jiné, hlavně antická kultura neodsuzovala sebevraždu ani usmrcení z útrpnosti. Prostředkem často byla číše s vývarem bolehlavu.

Můj názor na problematiku spojenou s eutanazií je takový, že náš stát asi ví, proč v ČR není zlegalizovaná. Přijde mi nehumánní a neetické zabít člověka, i kdyby si to výslovně přál. Jen si představte být v kůži osoby vykonávající usmrcení. Řeknete si, je to jeho práce, tak proč by mu to mělo vadit... Ale dotyčný bude mít po celý zbytek života výčitky svědomí, že zabil živou, myslící bytost, bude litovat, proč raději nepracoval jako "obyčejný" lékař, jenž léčí a uzdravuje. Vždyť už když dostával svůj diplom, skládal Hippokratovu přísahu: "Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné. Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit jak zemřít." Tudíž by samotný úkon byl nemorální a protiřečil by si s touto přísahou. A navíc, žádný člověk nemá právo usmrtit jinou osobu...

I rodina případného sebevraha by neměla souhlasit s eutanazií, a z velké části ani zpravidla nesouhlasí. Věří možná v zázrak, možná ve vývoj medicíny, ale zkrátka věří, že se jejich příbuzný uzdraví. Je sice pravdou, že závažně nemocní pacienti by si asistovanou sebevraždu "zasloužili", protože trápit se X let na lůžku, nemoci mluvit, pohybovat se a komunikovat s okolím a být smíření s tím, že "lék prostě neexistuje, nikdo mi už nepomůže, nikdo mě nemá rád, nemám proč a pro koho žít..." musí být příšerné pro rodinu i pro samotného nemocného. Jak jsem již ale napsala, nejbližší žijí v naději, kterou by měli zkusit přenést i do nemocničního pokoje. Kdyby se proces eutanazie uskutečnil, litovali by, že mu mohli zabránit, protože lék nebo nový postup je na světě, ale neudělali to.

Pokud by se eutanazie povolila, rozmohlo by se zneužívání "práva" svěřeného vykonavateli vraždy. Vždy lze nějak obejít zákony a vůbec bych se nedivila, že časem by umírali za pomoci "lékaře" i naprosto zdraví lidé, které "pouze" někdo nechtěl vidět mezi živými, toužil po jejich majetku...

Nejenom z těchto důvodů jsem proti zlegalizování eutanazie v České republice, jelikož si myslím, že víra a naděje hory přenáší, tudíž i nutkání spáchat (asistovanou) sebevraždu. Smrt je nezvratná a život i za "normálních podmínek" příliš krátký, tak proč si jej ještě krátit?