Eutanazie je obvykle definována jako usmrcení na žádost, v některých méně obvyklých případech jako ulehčení umírání, zejména tlumením bolestí, neuspíšíc však smrt nemocného. Stejně tak jako asistovaná sebevražda je v Česku zakázaná. Povolit ji či zakázat? Já říkám ano, povolit. Zcela si uvědomuji, že jsou lidé, kteří jsou eutanazie schopni zneužít, například že se chtějí zbavit příbuzného, který je dlouhodobě nemocný nebo třeba zcela pokrytecky dosáhnout slibovaného dědictví. Proč tedy říkám ano? Protože jsou lidé, kteří trpí bolestí, kterou si nedokážeme ani představit. Nedávno v televizi byla reportáž o soudním líčení ve Velké Británii, kde žena, trpící roztroušenou sklerózou, žádala, aby jí její přítel mohl dopomoci k asistované sebevraždě tím, že by ji odvezl do Lucemburska či Belgie, kde je toto povolené. Britské úřady jí to nechtějí dovolit, protože něco takového ve Velké Británii není přípustné. Má-li žena bolesti, ztrácí veškerou svou důstojnost a nakonec se stane stejně nesvéprávnou, proč jí neumožní ukončit svůj život, když je k tomu pevně odhodlána? Proč nemůže ukončit její život jí milovaná osoba, když je to jejím přáním? Stále chcete další argumenty? Dobře, mám kamarádku, která byla nedávno na pohřbu svého strýce. Její strýc měl před Vánocemi nehodu, vážnou dopravní nehodu a upadl do kómatu. Přes 10 měsíců byl napojený na přístroje, které mu pomáhaly dýchat a které ho udržovaly při životě. Přes 10 měsíců si ho nemocnice přehazovaly mezi sebou, protože "zbytečného" člověka, jenž nemá skoro žádnou naději na život, neměly kam dát, nenacházely pro něj místo a hlavně to bylo i kvůli penězům, jelikož z polomrtvého člověka mají akorát výdaje, ne příjmy. 10 měsíců jeho rodina žila v marné naději, že se probere a že všechno bude jako dřív. 10 měsíců jeho žena doufala, trápila se a vysvětlovala své dvouleté dcerce, že tatínek je na dovolené a že vše bude v pořádku. 10 měsíců věděli, že není žádná naděje, aby se probral a kdyby se probral, bylo by to horší než smrt, jelikož by se choval jako malé dítě. Neuměl by číst, psát, nepoznával by své nejbližší, což by byla asi největší rána pro celou rodinu. Chtěli, aby ho odpojili. Chtěli ukončit trápení jeho rodičů, jeho ženy, jeho potomků a příbuzných. Nešlo to. I po přezkoumání případu úředníky, kteří byli povoláni, aby odpojení povolili. Celá rodina pak doufala v zázraky a náhlé uzdravení, které ani podle doktorů již nemohlo nastat. Problém je, že doktor zaměstnán v České republice nesmí odmítnout pomoc a musí vždy zachránit lidský život, ale proč? Copak si ti, co tvoří zákony, tohle neuvědomují? Neuvědomují si, že zákaz eutanazie nemusí přinést utrpení jen jednomu člověku, ale celé rodině? Jsem pro, protože to, co jsem se doslechl od svých známých, mě přesvědčuje o tom, že eutanazie je věc společensky velmi potřebná, a protože moje důvody proti ani zdaleka nepřesahují ty důvody pro.