Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je velice zvláštní, jak se výchova postupem času mění. Ještě před 30 lety, kdy chodili do školy moji rodiče, byla výchova úplně jiná, a to jak ve škole, tak i doma. V dnešní době, když dostane dítě nějakou tu poznámku, někteří rodiče si přijdou dokonce i stěžovat, protože nemohou překousnout fakt, že jejich dítě není "andílek". Kdežto před 30 lety si dítě ve škole vybralo za své provinění raději fyzický trest, a vědělo proč. Kdyby doneslo domů poznámku, stejně by ten fyzický trest následoval od rodičů. Takže raději být potrestán jednou, nežli dvakrát.

Dnešní doba je podle mě na výchovu dětí velice benevolentní. Rodiče musí být celé dny v práci, aby vůbec mohli zaplatit to, co musí. Děti jsou tedy odkázány na "výchovu ulice". Což je asi to nejhorší, co může být. Jenže kdo za to vlastně může? Jsou to rodiče, kteří vydělávají peníze na živobytí, nebo stát, který postupně odebírá všechny možné podpory a přídavky? Na to nechť si každý odpoví dle svého uvážení. Jenže jsou i takoví rodiče, kteří mají peněz dost, jen dávají přednost kariéře, což dobře určitě není. Někomu to může vyhovovat, dostane od rodičů peníze, ti nejsou celé dny doma, může si dělat, co chce. Ale co z takových dětí bude, to opravdu netuším.

A jak postupovat, když dítě vychovala ulice, rodiče zjistí, že se jim postupně odcizilo, že se nevěnuje škole, ale kamarádům... Pomohou facky? Podle mě absolutně ne. V tomto případě je na takové metody už pozdě. A myslím si, že výchovu fackami preferují jen rodiče, kteří nedokáží vychovat své dítě s citem. Proč nevyměnit tresty za motivaci. Dítě bude bezesporu snaživější, když ho budou rodiče motivovat, než když mu budou nadávat do hlupáků a udělovat mu tresty. Kdy se bude dítě více snažit? Když mu rodiče zakáží chodit ven, dívat se na televizi a podobně, nebo když ho budou motivovat třeba tím, že pokud se bude snažit, dostane něco, po čem touží? Někteří by si mohli říci, že toto jsou takové jakoby "úplatky", ale myslím si, že když je to za nějaké snažení, za úplatek se to považovat nedá.

Pokud se nad tím zamyslím, mě rodiče nikdy nefackovali a mám pocit, že jsem poměrně dobře vychovaná. A určitě je pro dítě větším přínosem, když si s rodiči o problému v klidu promluví. Tedy alespoň pro mě to vždy přínosem bylo.

Největší konflikt určitě nastává v období puberty. To jsem si jako všichni ostatní vyzkoušela taky. Toto období je krušné jak pro puberťáka, tak i pro rodiče. A právě v tomto období by ale měli být rodiče tou oporou. Jenže bohužel v mnoha případech je to spíše tak, že rodiče jsou stejně vzdorovití jako jejich dítě, a to je to nejhorší. Já jsem ráda, že mí rodiče takoví nebyli.

Až budu mít jednou své děti, chtěla bych je vychovávat ve stejném duchu, jako jsem vychovávána já. Prostě žádné důrazné zákazy, ale přitom přísnost a kamarádský vztah s rodiči...
Občas sice facka nikomu neuškodí, ovšem jsou i mnohem účinnější metody výchovy.