Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Asi nejcennějším poničením knihy jsou rozpitá slova od slz, které předchozí čtenáři ronili při čtení smutných či romantických scén." Nalezneme je i v elektronických knihách? Vzdáme se možnosti dotknout se příběhu nebo je pro nás důležitější úspora místa v bytě či v tašce?

Každý asi očekává, že jednoznačně odpovím na otázku, zda mají tištěné knihy budoucnost a zda jsem pro tištěnou či elektronickou verzi. Pokusím se vyjmenovat důvody pro i proti a trošku probudit i vaši dušičku k přemýšlení o tomto tématu.

Když se ohlédnu do dob, kdy knihy byly určené pouze a jen vzdělancům, byly psány ručně a ukládány pečlivě v honosných knihovnách a kniha měla cenu zlata, dostane kniha úplně jinou hodnotu. Předávala jako jediná moudrost dalším generacím. Pisatel jí věnoval podstatnou část svého života. Za dobu, co ji psal, vložil do ní kus své duše. V těchto dobách lidé knihy studovali s obrovskou úctou. Nestávalo se, že by je trhali, polévali kávou či je využívali místo talířů jako dnes. Ale ani to takzvané ničení není na škodu.

Dnes jsou knihy psány rychle a efektivně. Nezbylo již mnoho autorů, kteří by psali knihu ručně či její tvorbě věnovali celý svůj život. Přesto lze najít knihy úchvatné a poutavé, které nám mohou obrátit život vzhůru nohama.

Pokud se rozhodneme vyplout na cestu dobrodružství s knihou, máme dvě možnosti. Koupit nebo půjčit. Popíšu vám nejprve tu pro mne zajímavější, osobnější a magičtější. Půjčování.

Pokud si půjčíte knihu z papíru a inkoustu, ucítíte kouzlo její minulosti. Buď je nová. Téměř ještě cítíte teplo tiskárny. Stránky jsou nezohýbané. Voní tiskařskou barvou, která nás vtáhne do děje. Není nad pocit posvátnosti, když jste ten první, kdo má možnost otáčet její stránky a hltat pocity, zápletky, boje a humor knihy.

Nebo může být zánovní. Vidíte stopy prvního čitatele. Napětí při čtení, které čtenář pociťoval, když natrhl stránku, otisk mastného prstíku, když četl při večeři, protože se od děje nemohl odtrhnout či podtržené slůvko, které předchozího čtenáře dostalo do kolen.

Když narazíte na opravdu kmetskou knihu, dýchne na vás svět domovů všech, kdo ji kdy drželi v ruce. Vůně kávy se mísí s vůní tabáku a čaje. Pokud otevřete toto dílo, uvidíte spoustu podtržených vět a spojení. Možná naleznete i vpisek, komentující nějakým způsobem děj, jako "Proč to udělal!" či srdíčko nad jménem úchvatného hrdiny. Neobvyklý není ani otisk rtěnky, slepení stránek medem či džemem.

Oblíbené je přeměňování slov do vtipnější podoby škrtnutím nějakého toho písmenka nebo jeho přepsáním, což vás buď rozesměje anebo jako přísného strážce knih rozzuří, ale vězte, že i toto dodává knize hodnotu. Vždyť i lidová tvořivost je hodnotné dílo.

Asi nejcennějším "poničením" knihy jsou rozpitá slova od slz, které předchozí čtenáři ronili při čtení smutných či romantických scén.

Opravdu vás nechci nabádat k "ničení" půjčených knih (ale tajně doufám, že v každém z vás je ukrytý takový malý čertík, díky němuž každý z vás opatrně vloží část sebe do knihy, kterou čtete a já naleznu stopu lidské duše v každé knize, kterou ulovím v knihovně).

Alespoň jednou za život stojí za to zažít boj o knihu v knihovně. Čekání na ni či její stopování po pobočkách knihoven. Pokud takový boj vyhrajete, čtení knihy je tou nejsladší odměnou.

Koupíte-li tištěnou knihu, nenaleznete v ní stopy jiných čtenářů, zato máte doma navždy její vůni, můžete v ní tvořit své vlastní stopy, které vám připomenou vaše pocity při opětovném čtení a za takových 10 až 15 let, když budete knihu znovu číst, vám založený lístek z kina připomene vaši lásku ze školy či dovolené.

Co když ale koupíte či si půjčíte e-knihu?
Jak zjistíte, zda ostatní čtenáři plakali, či se smáli? E-knihu nezměníte a do e-čtečky své pocity nezapíšete. Můžete na internetových stránkách knihy psát o svých pocitech, ale není příjemnější sdílet pocity přímo při čtení než až následně?
A pokud e-čtečku rozbijete, polijete, ztratíte či utopíte, neztratíte jen jedno dílo, ale všechny knihy, které jste do ní pečlivě postahovali či nakoupili. A ty už vám nikdo nevrátí.

Pokud jste první, kdo si stáhne/koupí/půjčí e-knihu - nic necítíte. Nevoní, není načančaná. Vypadala a bude vypadat stejně poté i před tím, než ji přečtete.

Pokud čtečku polijete kávou, zabliká, zazrní a zahlásí error. Všechna krása a umění z ní vyprchá a zbude jen kus kovu, plastu a kyseliny.

Zato kniha přežije mnohem více. I po drancování drobiči, polívači a trhači je stále naživu a je schopna předat alespoň část svých mouder dál.

Představme si, že bychom přišli do knihovny. Byla by to v případě e-knih prázdná místnost, bez zápachu či vůně, obsahující pouze pár počítačů a wifi připojení kroužící vzduchem. Každý by vždy přišel, připojil se, stáhl knihu a po výpůjční lhůtě ji e-mailem vrátil. Neztratilo by čtení podstatnou část kouzla a magie, kterou skrývá?

Naopak, pokud vyrážíte na dovolenou a jste knihomolem, tak se vám poplatky za další zavazadlo plné těžkých knih pěkně prodraží a i při cestě do školy je příjemnější mít v tašce e-čtečku místo těžké a objemné knihy. Genialita e-čtečky je rozhodně v tom, že neničí naše oči. Nekoukáme do přesvícené obrazovky a čtení je proto příjemnější než na ostatní technice. A úsporu místa ocení i každý, kdo nevlastní ohromnou vilu s velkolepou knihovnou. Přeci jen všechny knihy, jež miluji tělem i duší, se do malé knihovničky nevejdou.

Ilustrace v e-knize nejsou sice barevné, což zamrzí, ale věřím, že technika jde tak ohromnou rychlostí vpřed, že i toto bude brzy vyřešené (nebo možná již v tuto chvíli dokonce je).

Že jste se rozhodli pro e-verzi? Jste si jistí? Co když vypadne elektřina a e-čtečka se vybije? Není tištěná kniha jakýmsi záložním generátorem pro naši fantazii a odpočinek?

Pokud pošlete knihu z papíru "dál", uděláte někomu radost. Pokud pošlete e-knihu dál, uděláte radost mnoha lidem, ale uškodíte autorovi knihy, která vás bavila, učila a těšila.

Knihy nikdy nevymizí, alespoň v to doufám. Snad se vždy najde někdo, kdo bude chtít příběh i "cítit".

Každý najde nějaký ten důvod pro i proti. Pro mne je nejlepším řešením kompromis. Knihy nejbližší mému srdci si koupím a uložím do knihovničky. Knihy, které chci přečíst, ale vím, že se k ním nevrátím, si půjčím v knihovně a pokud vyrazím na cesty, koupím si do e-čtečky pár bestselerů a vyrazím s lehčím závažím.

Je na každém z nás, jakým způsobem se ponoří do spletitého děje plného lásky, humoru a dobrodružství. Vždyť knihy můžeme číst i novodobějším a modernějším způsobem na tabletech, smartphonech, e-čtečkách či je poslouchat v audio verzi.
Pokud máme raději texturu papíru a vůni knihy, knihkupectví, antikvariáty jsou na každém rohu a už i ty všudypřítomné supermarkety knihy prodávají. Nemusíme knihy ale ani hned kupovat, stačí si je půjčit v knihovně, od kamaráda, babičky, dědečka nebo kolegyně. Jen je důležité najít si čas a cestu ke knihám. Když máme tolik možností, tak ta cesta není tak těžká, co myslíte?