Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V dnešní době trpí mnoho lidí stresem nebo v horším případě depresemi. Do jisté míry je to způsobeno spěchem a tlakem okolí, ale velkou roli hraje i to, zda jsme schopni řešit své problémy "s úsměvem". Samozřejmě to vždy nejde, ale pokud je to možné, měli bychom se o to aspoň pokusit.

Ono se řekne "dívat se na svět pozitivně" nebo "brát věci s humorem",ale všichni víme, že to rozhodně není tak jednoduché, jak se zdá. Například když ztratíme někoho blízkého nebo se nám nepovede něco, co si moc přejeme, může se někdy zdát, že se svět přestal točit, že už nikdy nemůže být hůř. Je jedna věc, které můžeme věřit stoprocentně: "Vždycky může být hůř!" Je proto třeba se uvědomit, že všechny problémy, které zrovna mám, má určitě i spousta jiných lidí. A tím, že budu všechno vidět černě, ničemu nepomohu. Vlastně ani nezáleží na tom, zda jde o politiku, globální oteplování nebo jen o to, že mně samotné se nepovedlo napsat dobře písemku ve škole. Je sice pravda, že politická situace u nás nepatří k nejlepším, ale na druhou stranu jsou přece země, kde je to ještě mnohem horší. Je důležité vycházet z toho, co mám a ne plakat nad tím, co nemám nebo co bych mít mohla.

Jako u všeho i s tímto musí člověk začít u sebe. Mohla bych někomu hodiny přednášet o pozitivním myšlení, ale pokud já sama tomu neuvěřím, nemůže mi věřit ani nikdo jiný. Všechny problémy, překážky, úskalí a křivdy, které ve v mém životě objevují a týkají se mě, jsou pro mne důležité. Lidem okolo však mohou připadat malicherné a zbytečné, protože oni mají zase své křivdy a překážky. Každý máme to svoje a všem nám to připadá důležité. I malé dítě, kterému vezmou hračku, pláče a má pocit, že nic horšího neexistuje. Ale když mu tu hračku vrátíme, nebo mu ji nevezmeme, bude si spokojeně hrát a radovat se, že to modré autíčko jezdí dopředu i dozadu. Dospělý člověk si ale uvědomuje jenom to negativní. Když mu autíčko vezmeme a zase vrátíme, bude se zlobit, že ho chvilku neměl, a skutečnost, že si s ním může teď hrát, jak dlouho bude chtít, už ho nezajímá. A pokud mu ho nevezmeme vůbec, bude se zlobit, že má jen takové obyčejné, když by chtěl lepší.

Nemyslím si, že je něco špatného na ambicích nebo na touze dostat se někam dál než jsme. Jen se zbytečně moc zabýváme tím, co nemáme. V létě je nám moc horko, v zimě zase moc zima, na jaře sluníčko málo hřeje a na podzim moc prší a je bláto. Kdyby nám nikdy nebyla zima, nepoznáme, jak je hezké, když je nám teplo. Tak proč se z toho tepla nedokážeme radovat? Musíme se naučit vidět i ve špatných věcech to dobré, protože jaký má smysl se pořád zlobit a mračit. Ničemu tím nepomůžeme. Když se budeme i v těžkých chvílích života usmívat a radovat se z maličkostí, půjde všechno snáz. A pokud ne, třeba bude život aspoň o trošku světlejší a příjemnější.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/uvahy/hlada-sa-pozitivne-myslenie.html