Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každý obraz nám předloží nějakou myšlenku. Myšlenku, která lpěla v mysli umělce, když své dílo vytvářel. Přes jeho horní končetiny se malířovo sdělení přeneslo na plátno a vznikl obraz, který má svou duši. Promlouvá k vám bez otevření úst a vy jej přesto slyšíte.
Stejně je tak tomu i s hudbou. Každý její tón znamená jedno písmeno z dlouhého souvětí - skladby. Když se člověka zeptáte, jakou hudbu poslouchá, odpovědí vám prozradí víc, než předpokládal.
Nejprve se vrátím do dávných dob, kdy naši zemi obývali neandrtálci (nevěřte tomu, že pocházíme ze stejného rodu). Téměř jediným prostředkem jejich sebevyjádření byly stupidní malby na stěnách jeskyní nebo na kamenech. Jejich "hudbu" tvořily jakési skřeky a kupodivu si rozumněli.
To znamená, že na té hudbě přeci jenom něco je. Však to znáte: pomalá znázorňuje klid, rychlá zase nebezpečí, vzrušení... Když vaše uši zasáhnou hluboké tóny, cítíte napětí (známý trik hollywoodských filmů) apod.
Dokázali byste žít bez hudby? Obešel by se dobrý film bez hudebního doprovodu? Dorozuměli by se Číňani bez různých tónů hlasu? Pochopil by Leonardo da Vinci lidskou anatomii bez svých kreseb? To jsou otázky, na které si většina z nás odpoví záporně. A u té poslední se zastavím.
Téměř každé slovo (popř. věta) se dá vyjádřit kresbou. Ovšem uznejte, že naopak každá kresba se nedá popsat slovy. Leonardo dokonale propojil umění vědy a vědu o umění, schopnosti levé i pravé hemisféry a stal se vzorem pro mnoho renesančních učenců i pro "mazaly" 21. století.
Je jisté, že předním dorozumívacím prostředkem navždy zůstanou slova. Koneckonců, vyvinutý jazyk je to, čím se člověk oddělil od ostatních živočichů. Máme právo být pyšni na svou jedinečnost. Člověk dokáže namalovat realistickou krajinu Mysu dobré naděje, taktéž složit skladbu připomínající zvuky vln na Mysu obíjejících skály. Jistě jste si povšimli, že naše inspirace vždy byla a bude matka příroda. Ne my, ale ona je to, co se pánu Bohu nejlépe povedlo. I světoví genetici se od přírody stále mají co učit.
Radím vám: poslouchejte hudbu přírody, vnímejte její překrásné obrazy (které se lidé pořád snaží napodobovat) a buďte rádi, že žijete v době, kdy Země stále vlastní nedotčené kouty přírody a nemusíte si kupovat kyslík v igelitových sáčcích. Snažte se těmto věcem porozumět, protože nadpřirozený jazyk umění zůstane vždy úplně jiný, než ten lidský.