Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Stejně jako neexistuje ideální koule a můžeme s ní ve fyzice pouze teoreticky počítat, ani v našem životě nemůže být nic zcela ideálního. Ideál je jakási představa toho nejlepšího možného, kterou ovšem nelze nikdy realizovat. Kdyby se tak stalo, stejně bychom nacházeli další a další nedostatky. Pokud je řeč o učiteli, platí tohle dvojnásob.

Ač se to některým kantorům daří více či méně změnit, vztah mezi vyučujícím a žákem je pro žáka nevýhodný. Žák musí poslouchat příkazy, plnit zadanou práci a nikdy se nebudou jeho názory o tom, co je a není potřeba dělat, shodovat s názory vyučujícího. Vždycky si najde něco, co by dělal jinak a lépe. Když ne on, někdo ze spolužáků jistě ano.

Přesto ale vzájemné porozumění a respekt dokážou značně zpříjemnit i zefektivnit práci. Ani jedna ze stran by neměla mít nad druhou povýšený postoj nebo dávat najevo, že by nejraději na daném místě vůbec nebyla. Pokud možno by si to ani neměla myslet v duchu. Učitel by neměl mít na žáky stresující vliv. I přes autoritu potřebnou pro udržení klidu ve třídě by se ho studenti neměli bát. Osobně znám člověka mého věku, který má ze svého profesora noční můry.

Vyučující by měl podle mě doopravdy vyučovat. To neznamená zadávat látku k naučení, ale rovnou ji nějakým způsobem dostávat do hlav naslouchajících. Jinak se chození do školy stává ztrátou času, který je pak potřeba na učení doma. (Tím myslím dobu výuky, čas strávený v kolektivu není nikdy ztráta času.)

Člověk by myslím měl mít po zazvonění pocit, že je zas o něco chytřejší. A ne že má plný sešit poznámek, které se musí naučit. Obecně bych změnil poměr mezi množstvím vyučovaných dat a "kvalitou či trvanlivostí jejich uložení", samozřejmě ve prospěch kvality. To je ale možná v pravomocích někoho jiného než učitele.

Jsem si také jistý, že studenta mnohem více motivuje k učení, jestliže registruje u svého profesora zájem o to, aby se danou látku naučil a měl co nejlepší známky. Snaha je potom oboustranná. Jakmile si učitel libuje v rozdávání pětek, žák ztrácí chuť ke zlepšování svých znalostí i výsledků.

Jisté také je, že atmosféra ve třídě dosti závisí na náladě a vystupování učitele. Už při jeho vstupu do třídy a pozdravu (někdy neprovedeném) žáci poznají jeho naladění. Naštvaně a výhružně mluvící učitel přenáší náladu na své okolí. To se pak silně odráží na vnímavosti studentů. Samozřejmě ale pedagog nesmí zanedbat udržování klidu při výuce.

Chápu, že toto zaměstnání může být často velice vyčerpávající, stresující a nepříjemné, stejně jako studium. Myslím ale, že mé představy o ideálním profesorovi nejsou úplně nereálné, mnoho kantorů se jim blíží. Přál bych si, aby jich bylo co nejvíce. Aby se žáci s učiteli vzájemně dobře snášeli a zároveň si toho ze školy co nejvíce odnesli.