Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když si položíme otázku "Jací jsou dnes typičtí Češi?", odpověď bude znít: "Velcí, malí, hloupí, chytří, bohatí, chudí...". Nikdo vlastně již dnes neví, jak takoví typičtí Češi vypadají, jak se chovají, co mají společného. Ať jsme jací jsme, máme něco společného bez ohledu na to, kde žijeme.

Chceme být úspěšní. Ve sportu, umění, práci, osobním životě... Pevná vůle a sebeobětování dokáží mnoho, ne však každý může být nyní v tomto ohledu šťastný a to nejen proto jaký je, ale i proto odkud pochází. Snad již za 50 let budou tyto problémy jen minulostí.
Nebude důležité kde žijeme, protože budoucí generace budou žít ve velkých mezinárodních společenstvech a nebudou chápat ostatní státy jako bohatší, či chudší nepřátele, ale jako rovnocenné partnery. Pravděpodobně stále méně uslyšíme pojem jako státní hranice, státní příslušnost nebo národnost.

Za 50 let si budeme moci, vzhledem k vědeckotechnickému pokroku, jako potencionální rodiče vybrat vlastnosti, vzhled a pohlaví svého dítěte. Ztratí se proto zcela označení typický Čech. Každý se narodí právě takový, jakého ho budou chtít jeho rodiče, což by snad mohlo vést většinu lidí k antirasistickému smýšlení. Představa, že se evropanům budou rodit černé děti, asiatům bílé děti apod. se může dnes zdát absurdní, za pár let se může změnit v holou skutečnost. Možná ne každý rodič bude chtít svému dítěti rozhodovat tak zásadně o životě, nicméně se všichni jen s obtížemi zřekneme možnosti vychovávat nadaného hudebníka, sportovce, vědce apod. Děti, kteří se narodí bez zásahů moderní technologie, pravděpodobně neobstojí v konkurenci nastupující nadprůměrné mládeže.

Lze však již dnes vytušit problémy tohoto nového věku. Z ekonomického hlediska se může tento vývoj stát kontraproduktivním. Zcela jistě se objeví velké množství obdivuhodně nadaných lidí, kteří však i přes své nesporné schopnosti a dovednosti nenajdou ve svém oboru uplatnění pro svou nadbytečnost. Proto se ptejme: "Je tento vývoj lidské společnosti správný?" Na tuto otázku nelze s jistotou odpovědět, v každém případě se jedná o vývoj neodvratný vzhledem k tomu, že lidé nejsou stále spokojeni s tím jací jsou.

Nevím, jestli se máme jako Češi, ale především lidé na tento vývoj těšit, či se ho obávat. Vlastenci si jistě tuto skutečnost nechtějí ani připustit. Mnohým Čechům je však již dnes jasné, že například čeština jako náš národní jazyk, kterým hovoříme již po dlouhá staletí, bude stále více vytlačován jazyky užívanými ve světě. České děti se stále více již od narození budou učit jiný než český jazyk. Proto čeština v budoucnu pravděpodobně prakticky vymizí, což bude z ekonomického hlediska nesporným přínosem, z lidského hlediska bezesporu velkou ztrátou. Bude se však jednat jen o první fázi odnárodňování. Podobně na tom bude i mnoho dalších států, takže jim nemusíme typicky česky závidět.

To celé však bude trvat jistě déle než 50 let. Ať se již těšíme nebo se obáváme, jako Češi se na vývoji lidské společnosti podílíme tak málo, že ho jen stěží můžeme významně ovlivnit.