Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Profese učitele prošla v průběhu staletí různými změnami, ale primární úkol je stále stejný, a to obohatit svěřené děti o vzdělání. Ovšem věty, které uvádí Otokar Březina ve svém dopise z roku 1892, můžeme aplikovat i do dnešní doby.

Učitelské povolání není zajisté lehká profese. Musíte žáky zaujmout, mít u nich autoritu a mnohdy je vzdělávat proti jejich vůli. Pokud se nám nevrací žádná odezva od studentů v podobě zájmu o studium, může učitel upadnout do stavu bezradnosti, a pak lze Březinova slova, že "učitelství jest těžký, robotný úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organismu", považovat za pravdivá. Nebo si dokážete představit den co den vstávat s pocitem, že vaše práce pozbývá účelu a připadáte si zbytečný?

A jak vidí učitele a učitelské povolání student? V dopise je psáno: "Děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velikém procentu úžasně neschopné."
Po přečtení těchto slov každý nabude dojmu, že děti o vzdělání opravdu nemají zájem a úloha učitele v jejich životě není vůbec potřeba.
Ale je zde také spousta faktorů, které toto mohou změnit. Ať už je to věk studenta, obor, který postupem času studuje, probíraná látka či rodina, protože rodiče jsou pro nás vzorem a největšími učiteli života.

Zřejmě až postupem času dojdeme k prozření, že vzdělání je pro nás v životě velmi důležité a že bez něj nenastane náš osobní rozvoj. Také až potom oceníme úlohu učitelů a jejich snahu. Jak přiznává Otokar Březina: "Vracím se po pěti hodinách vyučování fyzicky i duševně vysílen, disgustován, umrtven, zatemněn, tupý, mdlý a sešlý."
Je tedy jasné, že je to práce nelehká a opravdu vyčerpávající, což si my jako studenti nedokážeme představit. Ale i proto bychom měli být našim učitelům a profesorům o to víc vděčni.