Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když se občas podívám do svého kalendáře, a vidím vše, co mě v následujících dnech čeká, tak se čas od času mé myšlení zvrhne ve snění, a já začnu uvažovat, jaké by to bylo umět zastavit čas.
Nejprve bychom si měli vyjasnit, co zastavení času znamená.

Kdybychom skutečně zastavili čas, moc by nám to nepomohlo. O schopnost stát zamrzlý na místě se bude přetahovat málokdo. Pokud bychom se však mohli pohybovat, myslet a fungovat jako za normálních okolností, stala by se dle mého názoru schopnost ovládání času nedocenitelnou.

Co bych ale s touto schopností dělal? Naskýtá se mi pár zajímavých možností. Mohl bych pokračovat svým nudným životem, zatajit svoji schopnost a používat ji jen v nejnutnějších situacích. Mohl bych mít víc času na práci i na moje zájmy a žil bych si šťastněji. Bylo by to ale vůbec možné? Je třeba si uvědomit, že tento přístup má svoje problémy. Na všechno bych měl moc času, zlenivěl bych a všechno by mě přestalo bavit. Také pochybuji o tom, že s takovou mocí bych dokázal sedět na zadku a nic nedělat.

Druhá možnost je použít moji nově nabytou schopnost k dobru. Mohl bych se stát superhrdinou se svým vlastním stylovým kostýmem, obuškem a vysokým morálním kompasem. Mohl bych zabraňovat loupežím bank, dopadávat sériové vrahy a zachraňovat koťátka ze stromů. Mohl bych mít uznání, slávu a peníze. Mohl bych se účastnit plesů a bálů, pít to nejlepší víno a mít všechno, co si budu přát. Po nějaké době by mne musela dostihnout realita. Lidé by mě měli na muškách, protože jsem nezachránil zrovna je, musel bych se stále dívat za rameno, jelikož by zbytky kriminálních organizací šli po mně, a co je nejhorší, tato moc by mi velmi rychle stoupla do hlavy. Buďto bych skončil s kulkou v hlavě, nebo bych propadl alkoholismu. Dle mého názoru by mě slavný konec nečekal.

Je tu však třetí možnost. S trochou plánování a štěstí bych vyloupil jednu, dvě banky a potom se potichu vytratil do zahraničí. To vše za cenu oběti malého kousku mé morálky. Potom bych si mohl užívat života, zkusil bych bungee jumping, zúčastnil bych se rallye závodu a jezdil bych se svým novým autem po krásných venkovských cestách. Koupil bych si svůj domek, kde bych žil s osobou, kterou miluji a vedl bych svůj život do šťastného a svobodného konce. Je toto vůbec možné? I kdybych dokázal naplánovat loupež, je tu opět otázka, jestli bych měl dostatečně silnou vůli, abych se s tím spokojil. Otázka, na kterou sám neznám odpověď.

Ať už bych život s touto schopností vedl jakkoliv, myslím si, že bych nenašel to, po čem toužím. Proto je důležité se soustředit na to, čeho dosáhnout můžeme.
Domnívám se, že můj vysněný život plný svobody a adrenalinu, ale i stability a klidu je důvodem, proč se nevzdávat a bojovat, i když se všechno zdá ztracené...