Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Žijeme v moderní době plné pokroku, technických vymožeností, nových objevů a také nových názorů a neustále se zvyšujících nároků. Často slýcháváme neznáma slova, jimž nerozumíme anebo jejichž obsah nedokážeme plně pochopit. Ale jsou tu i stará známá slova, jejichž význam chápeme, leč povrchně a často si je vysvětlujeme právě tak, jak se nám to hodí. O jednom takovém slovu tu teď bude řeč. Je to slovo TOLERANCE. Kolikrát už jsme toto slovo slyšeli? Nesčetněkrát. Často jej slýcháváme především z médií. Z rádia, televize, setkáváme se s ním na internetu, čteme je v novinách, časopisech a knihách. Odtud se na nás valí tisíce a tisíce zpráv a úvah na toto téma. Zamysleme se proto nachvíli i my. Slovo tolerance je hodně používané a tolerance jako taková se vyžaduje všude a ode všech. Ale víme opravdu, co tento pojem znamená? Chceme ji doopravdy nebo o ní mluvíme jen tak ze zvyku? Nedalo mi to a musela jsem se zamyslet. Vlastně o ní přemýšlím pořád. Snad na každém rohu slyším, jak jsou lidé k sobě navzájem netolerantní. A také o tom, jak by tolerantní měli být. Ale co je být tolerantní? Ví to někdo? Možná že ano, ale není jich mnoho. Jednou jsem na internetu navštívila jedno fórum s velkým množstvím příspěvků. Byly různorodé. Správce fóra dával lidem prostor pro jejich názory a nedopadlo to zrovna nejlépe. Navzájem se osočovali, nadávali si, sprostými nadávkami přitom nešetřili a nakonec nadávali i správci. A on zase jim. I když před tím ve svých příspěvcích zdůrazňoval právo každého člověka na vlastní názor a důležitost jeho prosazování. Zdá se, že na ty jejich připravený nebyl. Když jsem se podívala na titulek fóra, byla jsem v šoku. To fórum neslo název TOLERANCE! V duchu se sama sebe ptám: "Tak o tomto tedy je?" "Toto má být ta pověstná tolerance, kdy nám dá někdo prostor vyjádřit svůj názor a pak nám za něj nadává?" Ještě jedna věc mě šokovala. Lidé, kteří měli nejvíce řečí o toleranci, nejvíce nadávali. Domívám se, že než zase někdo bude prohlašovat, že má každý nárok na svůj názor, což mu samozřejmě neberu, měl by si nejprve uvědomit, že se tento názor může týkat i jeho osoby a nemusí se mu vůbec líbit. Netvrdím, že by se lidé navzájem neměli vyslechnout a zjistit tak, co si o nich nebo o určitém problému myslí druzí, ale je dobré si předem uvědomit, že né každý názor je příjemný. Je jen na nich, na kolik dokáží být tolerantní k názorům druhých. Pokud něčeho takového nejsou schopni, ať tedy raději mlčí. Nadělají alespoň méně škody. Tolerance totiž není jen o tom, když sdělím svůj názor a on bude tolerován. Musíme začít od sebe a ne jen čekat, že mě budou tolerovat ostatní, i když bývá někdy těžké přijmout názory, které nám zrovna nesedí. Lidé se tolerantní nerodí, ale mohou se tomu naučit i za cenu nemalého úsilí. Stojí to za to!!!