Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Co si většina lidí představí pod tím, když se řekne život? Narození malého človíčka? Docházku dětí do školy? Práci dospělého člověka do té doby, než nám nastane fáze zvaná důchod, kterého se za chvíli ani nedožijeme? A na závěr odchod do věčných lovišť, tedy smrt? Ale když tam nad tím přemýšlím život je i plno dalších věcí a nežijem abychom mohli jen umřít, ale taky abychom si ten život pořádně užili a i něco dokázali. I když spousta z nás si život užívat neumí, protože májí z něčeho nebo z někoho strach. Mě se zdá být strach zbytečný, i když mám taky ze spoustu věcí strach, ale smažím se ten strach překonat, někdo ho překonat nedokáže, ale kdo strach přemůže, může si život úžívat a žít jak se mu zlíbí. Něco v životě dokázat taky záleži jen na nás, musíme dřít už od narození. Musíme se naučit chodit, mluvit, číst, psát, počítat a pak celý život jen prohlubovat své znalosti víc a víc. Když něco velkého dokážeme lidé si nás budou pamatovat navěky a my na sebe můžeme být hrdí. Něco dokázat můžeme i sami sobě a hned se nám bude žít lépe. Dokázat něco samy sobě - za to já považuju dodělat školu, udělat si vysokou, mít dobrou práci, dobře se vdát, mít krásné zdrané děti a potom i vnoučata, ale také po nikom se nikdy neopičit, mít vlastní nazor a styl, ale pro někoho jiného to může znamenat mnoho jiných věcí jako třeba mít spoustu peněz, za které si bubou moci koupit, co budu chtít, ale kdo by stál o peníze, kdyby neměl lásku ani dobré zdraví. Já se domnívám, že láska a zdraví jsou mnohem důležitější než drahá auta, bazény, za rok několik dovolených, přepychové vily. Náš život se totiž skládá z jednotlivých dílků a kdo všechny dílky poskládá, má mnohem víc než kdokoliv jíný. Nakonec už se můžeme jen těšit že poslední léta života strávíme s milovanou rodinou a v klidu zemřeme.