Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Svět je ve slovech moudrých často přirovnáván ke knize. Pokud připustíme, že svět je nám knihou, musíme uznat i pravdivost tvrzení, že kniha je nám světem?
Zkusme tedy nejdříve vysledovat určitá podobenství mezi knihou a světem. Tak jako kniha není jen sbírkou textů uzavřených v pevné vazbě, svět není pouhou zeměkoulí putující sluneční soustavou. Svět i kniha jsou ve své podstatě hmotnými objekty, poskytují však prostor pro abstraktní i konkrétní myšlení, podněcují myšlenky, nutí nás vytvářet si představy. Činí vlastně totéž, avšak využívají rozdílných prostředků. Se světem se seznamujeme prostřednictvím stromů, kamenů, ptáků i lidí. V knize jsou všechny tyto zmíněné i opomenuté úkazy nahrazeny písmeny.
Je nezbytné znát abecedu, abychom odhalili, co skrývá kniha. Je nutné naučit se používat smysly, jimiž jsme byli obdařeni, abychom poznali svět. Je potřeba porozumět světu, abychom pochopili moudrost knih, a knihy nám napomáhají objevovat moudrost světa. Znamená to tedy, že svět a kniha nemohou existovat jeden bez druhého? Knize je svět hlavním a jediným zdrojem inspirace. Kniha je obrazem světa a bez něj by byla jen bezcenným svazkem nepopsaných papírů. A svět bez knihy? Svět sám sobě je v každém okamžiku pramenem poznání, avšak pouze kniha je schopna zachytit jeho věčně se obměňující podobu. Svět bez knihy uchoval by si stále stejnou tvář, hýřil by týmiž barvami a byl by neméně pestrý, jako je tomu dosud.
Ve skutečnosti jsme to totiž my lidé, pro něž je důležitá společná existence knih a světa. Svět by mohl fungovat dál bez knih i bez člověka. Člověk by však nebyl schopen života bez světa. Kniha by nikdy nenabyla smyslu bez světa, ale aby byl naplněn její účel, potřebuje i člověka. A člověk bez knihy? Člověk bez knihy by byl schopen vnímat svět pouze v současných okamžicích. Žil by v nevědomosti o tom, jaký svět byl dříve či jaký je nyní v místech vzdálených stovky mil. To člověk, nikoliv svět, by byl ochuzen bez knih.
Vraťme se nyní k výchozímu přirovnání světa ke knize a knihy ke světu. Kniha je světem, nebo lépe řečeno, kniha je nám světem. Představuje pro nás ten díl světa, který nám není umožněno poznat prostřednictvím vlastních smyslů. Tvrzení "svět je knihou" je méně průzračné. Těžko totiž soudit, co měla ta či ona osobnost zrovna na mysli, když postavila knihu a svět do jedné roviny. Nabízí se řada nejrůznějších vysvětlení - například to, že v obojím je třeba pozorně číst každou stránku a vyznat se i mezi řádky. Rozdíl ovšem spočívá v tom, že knihu lze otevřít a zase zavřít, knihu lze kdykoliv odložit a v případě zájmu se k ní opět navrátit. Knihu "Svět" je nám dovoleno otevřít pouze jednou, ve chvíli kdy přestaneme číst, ztratí naše bytí smysl.
Život nám osudem určený je příliš krátký na to, abychom dočetli knihu "Svět" až dokonce. Skutečné knihy nám však dávají šanci poznat více, než bychom si stihli přečíst v knize "Svět".