Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Protože se nudím, rozhodla jsem se napsat úvahu o kráse. Asi je to zvláštní nápad, ale já se o to pokusím, protože mě to baví. Asi moc lidí nenapadlo se zamyslet na téma, co je to krása?
Co je to krása? Je to zvláštní otázka. Mnoho lidí si pod ní představí krásu vnější, ale je to opravdu všechna krása? Podle mě ne. Podle mě by se krása dala dělit na krásu vnější a krásu vnitřní. Mělo by to tak být, protože člověk není krásný jen venku, ale i uvnitř. Nebo snad ne?
Co je vnější krása? Hodně lidí řekne, že je to lehká otázka. Kamarádka mi řekla, že jsou to atletické křivky kluka a podobně. Ale ona to není pravda. Proč? No protože každý si pod tím představí něco jiného. Vždyť každé holce se nelíbí stejný kluk. Kdyby to tak bylo, tak bychom se asi navzájem pozabíjely. Každá osoba má svůj ideál. Jenom ten jeden, ten svůj ideál. Jestli jsem na omylu, netuším. Ale je to možné, protože sem píši jen svá slova a své úvahy s výsledky.
Jak jsem psala u krásy vnější, že není stálá krása pro každého, tak to platí i u krásy vnitřní. Každý má jiný ideál vnitřní krásy. Já si pod vnitřní krásou představím kluka, který je mi podobný. Myslím tím v povaze. O vážných věcech nežertuje, ale mluví pravdu, zná své meze a ví kdy přestat, není arogantní, ani sobecký a nebojí se o svých citech mluvit nahlas. To je moje vnitřní krása protějšku. Ale je to jenom můj názor. Můj jediný, nikomu podobný. Samozřejmě, když budu s někým mluvit, může slovně použít stejné výrazy, ale u sebe v duši si pod tím představí něco jiného. Představí si svůj originál, který nikdo nenapodobí.
Krása je ošemetná a tajemná. Je místnost do které se může vstupovat jen po jednom nebo v párech, které jsou jako jeden.