Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Filozofie není mým koníčkem a asi nikdy do budoucna nebude. A vím, že pokud mou povinností nebude číst jakési filozofické eseje, určitě se do nich pouštět nebudu. Ne proto, že bych je pokládal za nesmyslné, ale proto, že člověk může svým názorem v daném díle ovlivnit mnoho lidí a rozdělit je na dva tábory. Jedni budou nadšení, druzí pobouření, možná i dotčení.

Částečně se to týká i mě, když jsem četl článek od Tomáše Halíka týkající se médií. Halík se zaobírá myšlenkou nového náboženství zvanou média. Nevím úplně přesně, zda mám jeho článek podpořit, či vyvracet. Ačkoli název Halíkovy práce poukazuje na média, úvodem se zabývá i jinými "novými" náboženstvími, jakými jsou například věda, umění či terorismus. Pokud nebude mít čtenář námitky, zabýval bych se nejdříve těmito částmi textu, k nimiž bych si dovolil něco říci.

Věda. Popisuje ji jako vědu bezvěrců, ateistů. Ano, svým způsobem ano. Můžu o sobě s čistým svědomím říci, že ve vědu také částečně věřím. Převážně v oblasti medicíny, kdy mohu doufat nebo věřit, že se najde lék, proti nejzákeřnějším a nevyléčitelným chorobám. To mě přivádí k myšlence, zda tyto léky už jsou, či nejsou vynalezeny. Nejsou snad pouze utajovány před širokou veřejností? Můžeme se jen dohadovat, ale o tom tento text není. Osobně bych vědu trochu přibrzdil v oblasti robotizace. Je sice hezká myšlenka ovládat všechno jedním tlačítkem, ale za jakou cenu? Když už jsme u té ceny... Mohlo by nás podle mého názoru velice mrzet objevování a dobývání nám vzdáleného vesmíru.

Umění. V jistém slova smyslu také víra a náboženství. Převážně ve středověku bylo silně spjato s křesťanstvím. Zobrazovaly se v něm symboly a myslím si, že měly lidem ukázat, jakou sílu vůbec náboženství má.

Terorismus. Už samotné slovo je pro mě trochu tajemné a záhadné. Halík spojuje terorismus s médii. Musím přiznat, že v tomto názoru s ním nekompromisně souhlasím. Kdyby nebyla média, tak o spoustě činech spáchaných teroristy ani nevíme. Jakákoli zmínka o nich se rozlétne sílou mexické vlny do celého světa. Vzbuzuje v člověku strach, nevíru v ostatní lidi. Dle mého názoru spojení terorismu a médií je silné. Oni ho potřebují a pro své činy musí tento vztah udržovat. Je pro ně důležité vyvolat v lidech strach. A myslím si, že se jim to daří velice úspěšně. Zabití člověka je proto pouze vedlejším produktem.

V předchozím odstavci jsem již nakousl problematiku samotných médií. V dnešní době jsou média velice důležitým zdrojem informací. Člověk dostává denně pravidelný přísun žhavých novinek, katastrof atd. Mohli bychom se zabývat společně s Halíkem pravdou zobrazovanou v masových médiích. Co je pravda? Podle filozofa je pravda to, co člověk vidí v televizi, čte na Internetu či v novinách. Lidé přestanou myslet vlastním mozkem a soustředí se jen na to, co vidí. Souhlasím částečně, protože ze své vlastní zkušenosti vím o mnoha lidech, kteří se médii nenechávají tak snadno zdolat a nevěří všemu. Halík v článku popisuje všechno všeobecně a nemůže přeci vědět, zda to mají všichni takto stejné.

Určitě souvisí již několikrát zmíněná média s politikou. Souhlasím, že vítězství ve volbách nyní získá ne člověk inteligentní a zdravě smýšlející, ale člověk fotogeničtější. Snad jen dodám, že u médií především vítězí ten, kdo má peníze a je schopný zaplatit za svou veřejnou reprezentaci.

S dovolením bych se nyní vzdálil od tématu a zapsal pár svých postřehů k médiím. Vídám je denně, ráno, cestou do školy, ve škole, cestou z ní... Dá se říci přímo všude. Média ovládají svět a podle mého názoru vypouští mezi prostý lid pouze to, co samy uznají za vhodné. Lidé čekají na žhavé novinky, lidé věří, že se každý den dozví něco nového, poutavého, vzrušujícího a nevím ještě jakého.

V poslední době mě média namíchla několikrát. Pro mnohé lidi je nepochopitelný můj názor týkající se smrti našich českých hokejistů. Ano, je to tragédie. Smrt člověka, obzvláště mladého rodiče malých dětí, mě nikterak netěší. Ale proč to rozpitvávat, proč kolem toho dělat takový humbuk? Byli to normální lidé, jako každý z nás, ale média z toho udělala obrovskou nafouknutou bublinu. Zamyslel se nějaký moderátor, redaktor nebo producent, zda je pozůstalým příjemné slýchat o této tragédii dnes a denně? Nepřijde vám přehnané, že na sobotním koncertě jednoho nejmenovaného zpěváka běhají po obrazovkách čtvrt roku po této tragédii fotky již zmíněných hokejistů? A to by bylo, aby si i sociální sítě nepřidaly svou troškou do mlýna.

Měli bychom se zamyslet, jakým směrem se média budou pohybovat dál. Již dnes jsou totiž velkým a mocným nástrojem.