Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dlouho jsem přemýšlel, co všechno je možné k tomuto všeobjímajícímu tématu napsat. Lze popsat mezilidské vztahy obecně a na konci úvahy se dobrat k závěru, že jsou horší než dříve? Nebo jsou snad lepší? Případně že jsou stejné? Starší generace většinou tvrdí, že mladí lidé jsou zkažení. Že za jejich mladých let si nikdo nedovolil dělat tolik bezpráví a naschválů jako dnes. Mladší generace jim oponuje, že se dříve k sobě lidé nechovali zdaleka tak dobře jako dnes a uvádí spousty příkladů, aby všechny, včetně sebe přesvědčila o správnosti svého mínění. Já se toho času řadím k mladší generaci a mým názorem na věc je kompromis mezi oběma skupinami. Podle mne nejsou vztahy mezi lidmi horší nebo lepší než dříve. Jsou prostě takové, jaké jsou. Myslím si, že se toho tolik oproti dřívější době nezměnilo. Vždy totiž záleží na jednotlivém konkrétním vztahu mezi lidmi. Nikdy nelze generalizovat a přiklánět se bezhlavě na jednu či druhou stranu podle toho, kterého z věčných oponentů člověk zrovna vyslechl. Vždy se musíme zaměřit na konkrétní lidi. Může rozumný člověk odsoudit celou skupinu mladých jen proto, že jednotlivec nepustil staršího člověka sednout v autobuse? Anebo zavrhnout celou skupinu rodičů za to, že mají dítě, které nedokázali vychovat k tomu, aby se vždy a za všech okolností zachovalo tak, jak mu velí slušnost? Myslím si že ne. Pokud si totiž chceme vytvořit na věci správný názor, musíme se naučit rozlišovat.

Zaměřím se tedy na vztahy mezi manžely. Jaké jsou? Proč je dnes rozvedeno průměrně čtyřicet procent manželství? Myslím si, že dnešní manželské páry nejsou zkažené víc, než ty v předchozí generaci. Nemohu ani říct, že by se lidé před uzavřením sňatku méně milovali. Ani že by jim chyběla motivace, založit a udržet rodinu. Podle mne společnost vytváří v dnešní rychle se vyvíjející době obrovské nároky na jedince. Tyto nároky jsou spojeny mimo jiné i s pracovním vytížením a volným časem. Když chce dnešní člověk uživit rodinu, musí podávat v zaměstnání mnohdy heroické výkony a nezbývá mu mnoho volného času.Pokud mu přece jenom nějaký volný čas zbude, nemá většinou dostatek energie pro komunikaci s rodinou a přáteli. To se většinou negativně projeví i na kvalitě manželského vztahu a mnoho rodin se v důsledku slabé vůle překonat problémy s tím spojené rozvede. Každý z nás má bohužel spoustu možností kolem sebe pozorovat velké množství rozvedených rodin.

Má smysl vstupovat do tak riskantního podniku, jako je manželství? Jednoznačně ano. Vždyť smyslem lidského života je jít stále vpřed a manželství a rodina, tak jak jsou tyto instituce v západní Evropě chápány jsou hlavními milníky této cesty.Kde jinde totiž může člověk načerpat tolik energie, než v dobře fungující rodině?

Na závěr si položím ještě jednu otázku. Může obyčejný člověk s fenoménem uspěchané doby bojovat? Myslím si, že ano. Boj to nebude lehký a bude trvat velmi dlouho. Hlavními zbraněmi v něm musí být silná vůle, tolerance, chuť překonávat životní nástrahy a překážky, vzájemná důvěra a v neposlední řadě také důvěra v sebe samotného.