Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. Co je mír? A)
2. Co je mír? B)
3. Co je válka?
4. Studená válka.
5. Proč válčíme?
6. Co všechno padne za oběť?
7. Unie, spojenectví a společenství!
8. Musí to být?

Co je mír? Mír je klid zbraní! Když jsou národy za jedno, ve všem se dohodnou, podporují se a navzájem si umožňují provádět různé aktivity! Když se stane něco nečekaného, živelná pohroma nebo něco podobného, poskytnou si pomoc. Nepostižené státy dovážejí na postižená místa potraviny, různé hygienické prostředky a doktory s řadou různých léků! Potom se mohou spolehnout, je-li stát, kterému pomáhali dostatečně vyvinutý, že na oplátku pomůže on jim! Není-li tak vyvinutý, může pomoci za jiných okolností, ani se nemusí nic vážného stát, ale tato pomoc by neměla být zavazující pro žádný stát, kterému bylo pomoženo!

Toto neplatí ovšem jenom pro státy, ale i pro lidi jako takové! Pro příbuzné, kteří si jsou vzájemně trnem v oku anebo zaměstnavatele a jejich podřízené, kde jsou obě strany s něčím nespokojeni! Měli by se domluvit na společných pravidlech a na základních a nutných povinnostech a když by se to z nějakého důvodu nedařilo, což by se samozřejmě nemělo stát, tak si o svém problému promluvit nebo alespoň se k tomu písemně vyjádřit, myslím, že by se tím ledacos vysvětlilo a někdy i napravilo! Takto by to mělo být i rodinách, rodiče by měli plnit povinnosti vůči svým dětem, živit je, šatit je a naopak děti by měly plnit opět povinnosti vůči svým rodičům, všemožně jim pomáhat a podobně. Tím jsem zhruba obecně vystihla slovo mír, ale jinak to není téma na 250 slov, na jednu slohovou práci!

Co je válka? Slovo válka vystihuje válku zbraní, ryk zbraní a zabíjení nevinných lidí, což je určitě ten nejhorší způsob jak si získávat autoritu a zjednávat moc ve státě, ale i ve světě. Občas - no spíše velmi často na naše poměry - se to bohužel stává a to je podle mého názoru špatně. Vždycky to jde podle mě jinak, vyřešit to třeba slovy, jako to dělal i sv. Václav nebo rozhodně mírnějšími způsoby než je válka! Už od pradávna totiž spolu lidé válčí. Ať už jsou to sousedské nebo lidské spory o pozemky, potravu a jiné "drobnější" věci nebo války prokládané proudem tekoucí krví. Každá válka na všech zanechá následky, buď tělesné nebo i duševní. Snad jenom na "silně postiženém" nebo lhostejném člověku by to nic neponechalo. Asi je jich tu ale hodně, když se to celé neustále opakuje. Nebylo snad jediného století, kde by nebyla ani jedna válka. Sice možná ne tak krutá, ale minimálně jedna byla v každém století.

Jedinou výjimkou byla ale studená válka, válka ekonomickými zbraněmi a propagandou, kdy se protivníci navzájem pomlouvali pomocí rozhlasu a ten ekonomicky silnější protivník měl výhodu, protože měl prostředky na vyrábění stále novějších a modernějších zbraní. Soupeř se mu chtěl rovnat, a tak zvyšoval lidem daně a zároveň jim tím snižoval životní úroveň, aby měl na výrobu kvalitnějších zbraní a tím se také zároveň sám zničil.

Proč válčíme? Každý by se měl asi zamyslet nad touto otázkou: "Proč jenom válčíme?" Je-li to pouze kvůli lidské závisti a podlosti nebo to má nějaký skutečně vážný důvod, proč se lidé nemají příliš v lásce! Nebo je-li to snad nějaký psychický blok každého z nás! Více musí býti postiženi touto utkvělou představou, že válka a zabíjení něco řeší, vždycky ti vyšší, ti co mají opravdovou moc a jsou celkem vlivní. Ti potom začnou přesvědčovat veškerý lid, že jim ostatní škodí a oni nemají jinou možnost, než že začnou válku, aby se těm vnějším nátlakům ubránili. A takto to asi začíná. Mám takový dojem, že by snad nebylo na škodu, aby vyšší funkce dělali občas psychologické zkoušky, jsou-li dostatečně v pořádku pro vykonávání funkce, ke které se hlásí! Myslím, že by tyto testy měli podstupovat hlavně policisté, ombudsmani, právní vykonavatelé, tajná policie (FBI, CIA apod.), ale i politici, hlavně ti mladí, kteří právě nastupují, ne kvůli tomu, jestli by případně mohli spáchat nějaký prohřešek nebo dokonce i bezdůvodně začít válku, ale jestli jsou v pořádku po psychické stránce, aby spravovali stát se vším všudy a aby jej uhlídali! Měli by ale také podstupovat testy o tom, jestli dostatečně znají stav místa, o které se hlásí, ale i věci, které musí znát k tomu, aby tuto funkci mohli vykonávat!

Co všechno padne za oběť? Určitě nepadnou za záchranu státu jenom životy nevinných, částečně vinných a vinných lidí, ale i spoustu prostředků, které jsou velice potřebné pro přežití. Stát se špičkovou ekonomikou se může rázem proměnit ve stát bez prostředků na obživu vypěstovanou dříve na domovských polích, teď po válce rozbombardovaných granáty, po kterých zde zbyly jenom krátery, občasně i kusy, dříve jakéhokoli života, rozmetané palbou z děl a pušek široko daleko! Ale ten stát nemusí mít ani prostředky na odkupování potravy od jiných, buď méně postižených nebo nezúčastněných států, ale co je horší, i kdyby nějaké ty prostředky na odkup měli už jim nezbudou prostředky na obnovu státu, který se možná až postupem času pomalu vrátí do starých kolejí, což ale vůbec není jisté, proto se tento stát bude bezprostředně po válce nazývat státem "rozvojovým“! A co je ještě horší, toto znovu obnovování tohoto státu může trvat i několik let. Mezi jednou a druhou válkou se ale tento stát vůbec nemusí vzpamatovat a potom to bude čím dál tím horší! Proto by měl všude všeobecně panovat mír, klid a pořádek a státy by si měly pomáhat! O tom už jsem ale psala na začátku mé úvahy.

Proto jsou ale určitě zakládány unie a společenství. Jsou podepisovány smlouvy o spojenectví mezi státy, aby si vzájemně pomohly v případě napadení jiným státem, ba dokonce hrozící či nastávající války. Nějaké smlouvy byly podepsány i před světovými válkami: třeba jako trojspolek, založený Itálií, Německem a Rakouskem-Uherskem, smlouva byla uzavřená 20. května 1882. Itálie se připojila ke Dvojspolku založeného mezi SRN a Rak.-Uh. 7. října 1879 ve Vídni. Itálie ale kroužila mezi Francií a spolkem se SRN a Rak-Uh. Za 1. světové ale Itálie vystoupila z Trojspolku a za pár měsíců neutrality mu vyhlásila válku. Při druhé světové válce nás po podepsání smlouvy o ochraně a pomoci při případné válce zradila Anglie a Francie, protože se jim nechtělo vstupovat do války a tak nás obětovaly! Další možnost je unie, kterou třeba zakládá Evropa, na ochranu a obranu snad před jinými kontinenty a jejich státy, ale toto téma raději nebudu nějak moc rozepisovat, protože toho spoustu slyšíme každý den v novinách a v televizi, je to dosti omílané téma.

Je tu ale ještě jedna podstata, jestli toto všechno musí být! Většina válek je i kvůli sice většinou nemalým dluhům, ale určitě by to šlo i jinou cestou. Občas je to totiž tím, že stát, který dluží peníze jinému státu, dluh zaplatit nechce anebo v lepším případě nemůže, což je ale zase horší pro dlužní stát! Snad i proto se dělá, že když má u sebe dluh trojice států, dám příklad: SK dluží SRN, SRN dluží ČR a ČR dluží SK a je to u každého toho státu asi 15 milionů, dluhy se smažou, případně se doplatí nějaké malé zůstatky. Proč by se to tedy nemělo řešit i takto! Hlavně jde o to, aby se státy, kmeny a různé národy mezi sebou dohodly a byl zachován MÍR!!!