Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Myslím si, že naše povaha je značně ovlivněna lidmi, kteří s námi žijí a prostředím, které nás obklopuje. Nejinak je tomu i u mě.
Okolnost, která nejvíce poznamenala mou povahu, je pravděpodobně to, že jsem jedináček. Rozhodně nechci říct, že mě to poznamenalo negativně, to určitě ne. Jsem si jistá, že mi to přineslo spoustu kladů a výhod. Ale určitě to také podmínilo rozvoj některých vlastností, ze kterých nejsem zrovna nadšená a nejšťastnější.
Většina lidí vidí v jedináčkovi miláčka rodiny, rozmazlené, sobecké a lakomé děťátko, které žije v domnění, že celý svět se točí jen kolem něj. Ačkoli nerada, tak musím uznat, že trocha pravdy na tom je. Chtěla bych ale vysvětlit, jak je to ve skutečnosti s tou mou nešťastnou povahou typickou pro jedináčka.
Že bych byla rozmazlená? Tahle otázka je sporná. Určitě nejsem zvyklá na to, že jsem vždycky dostala všechno, na co jsem si ukázala. Ale vzhledem k tomu, že rodiče neměli komu jinému dělat radost, tak hodně mých přání bylo splněno. Spoustu věcí jsem si musela ale opravdu zasloužit a přičinit se o jejich získání.
A co ta sobeckost a lakomství? Tohle jsou typické vlastnosti jedináčka. Já jimi snad nedisponuji. Vzhledem k tomu, že jsem vždycky měla spoustu přátel a těšilo mě, že se můžu konečně s někým o něco dělit, tak si nepřipadám lakomá. I když pro sobectví mám předpoklady, tak se mi tato vlastnost nelíbí, a proto se snažím pomáhat druhým a brát na ně ohledy.
Celý svět se kolem mě točit nemusí, ale tak třeba půlka by mohla. Uznávám, že jsem někdy ráda středem pozornosti a že si to užívám. Tohle mi samo o sobě nepřipadá jako nějak zvlášť špatná vlastnost. Horší situace nastane, když se přízeň okolí přesune k někomu jinému. V tu chvíli jsem plná vzteku, závisti a žárlím. Naštěstí mě to většinou po chvíli přejde. No, typický jedináček.
Abych si pořád jen nestěžovala, tak chci vyzdvihnout vlastnost, které si u sebe cením a která mi připadá užitečná. Je to samostatnost. Vždycky jsem záviděla kamarádům, kteří měli sourozence, protože si mají pořád s kým hrát a s kým se bavit. Mně nezbylo nic jiného než se umět zabavit sama. A myslím, že je pro člověka důležité umět zvládat samotu.