Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jako malá jsem měla hodně snů a plánů pro moji budoucnost, stejně to ale bylo skoro vždy jinak, než jsem chtěla nebo jsem si vysnila. Tak tomu je i teď. Mám hodně snů, ale ne vždy to vyjde. Můj dětský sen jít do důchodu hned po školce nevyšel, stejně jako že se přestěhuji v devíti letech do Itálie nebo že po páté třídě půjdu na víceleté gymnázium. Spousta snů se mi ale také splnila. Třeba to, že jsem jela s rodiči do Skotska a do Chorvatska nebo že jsem se dostala na AGčko - to byl takový ten sen "na poslední chvíli".

Jeden z mých současných snů je udělat maturitu a potom jít na nějakou vysokou školu se zaměřením na psychologii, protože mě to poslední dobou zajímá, nejvíce asi sociální psychologie a patopsychologie. Nevím ale, co bych potom dělala za práci.

Mým dalším velkým snem je z nějakého většího auta udělat obytný vůz a procestovat s ním Evropu a Asii. Baví mě totiž cestovat, i když jsem zatím byla jen v několika státech. Také bych se chtěla podívat do Ameriky a pár let tam bydlet, abych si zdokonalila angličtinu. Ještě bych chtěla navštívit Island a spoustu dalších míst a zemí. Posledních pár let mě také láká možnost jet do Afriky jako dobrovolník.
Jako většina dívek v mém věku bych si také přála partnera na celý život, jenž by mě dokázal podržet ve všech životních situacích a založit s ním rodinu.

Sen, na kterém teď právě pracuji, je asi jediný, co mi vydržel z dětství a nevzdala jsem se ho - chtěla bych se stát vegetariánkou. Kvůli jídelně ve školce mi přestalo chutnat maso a teď, o jedenáct let později, se k tomu přidaly i etické důvody. Zatím s rodiči "bojuji", ale už mi dělají drobné ústupky.

Nevím, jak tyto mé sny skloubím dohromady, ale doufám, že to půjde, protože bych se jich nerada vzdala. Vím, že se nedají splnit všechny sny. Časem se některé budou měnit a některé zůstanou. Každopádně si jich budu snažit splnit co nejvíc, protože život je od toho, aby si je člověk plnil.