Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Šťastný národ, který má nudné dějiny," řekl prý kdysi kdesi pan Charles-Louis Montesquieu. Co tím myslel?

Nejprve si musíme ujasnit, co jsou to nudné dějiny. Když zavzpomínám na hodiny dějepisu, na události, které mi zabraňovaly ve spánku, musím si vzpomenout na války. Války jsou, podle mě, velkým oživením dějin. Rozhodně jsou záživnější než třeba politická situace ve Francii v první polovině šestnáctého století. Z toho vyplývá, že nudné dějiny budou bez válek.

Další věcí, kterou by podle mě nesměla historie obsahovat, aby mohla být označena za nudnou, jsou výrazné, někdy i významné osobnosti. Každá osoba, která má co říct, má nápad, názor, myšlenku, bude ve výčtu dějin rozhodně vyčnívat. Ať už to bude vědec, politik nebo cestovatel, pokud udělá něco nového a před ním nemyslitelného, jistě dějiny oživí. Takže v nudných dějinách nevynalézat, nemyslet, necestovat.

Pokud náš "mám-nudné-dějiny-stát" splnil obě předchozí podmínky a chce si udržet svou pověst, měl by se vyvarovat výjimečnosti. Když je stát v určitém historickém období velmocí (nebo úplně na dně), přestávají být jeho dějiny nudné. Protože bohatství vede k zajímavým společenským zvrhlostem (viz Řím) a chudoba zase k zajímavým činům ze zoufalství, je jisté, že se dříve či později objeví někdo, kdo už věci rozhýbe.

Teď je čas zamyslet se nad tím, kdy je národ šťastný. Já si myslím, že nejšťastnější národ je ten, kterému nic nechybí. To znamená: má dostatek financí, vlastní technologie srovnatelné se zbytkem světa, je svobodný, ostatní národy s ním mluví a obchodují a v neposlední řadě má být na co hrdý.

Je to ale slučitelné se zásadami nudnosti? Když jste nevyhráli žádnou velkou, ohlušující bitvu, když jste nevedli žádnou vyčerpávající válku, která by vás naučila housti, když se ve vašich dějinách nenajde ani jedna malinká osobnost, která by třeba jen o milimetr změnila uvažování alespoň jedné jediné generace...

Ne, pane Montesquieu, já si nemyslím, že národ, který má nudné dějiny, může být šťastný. Podle mě nudné dějiny nejsou důkazem štěstí. Nudné dějiny jsou důkazem nudných dějin.