Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Není pravda, že máme příliš málo času, ale že ho příliš mnoho promarníme.
(Lucius Annaeus Seneca)

Kdysi jsem jako malá četla citát, který se stal takovým mým životním mottem: "Život je příliš krátký."
Od té doby se snažím žít naplno - když mám příležitost jít někam s přáteli nebo jet do zahraničí, nikdy neváhám. Snažím se pořád usmívat a být veselá, obklopovat se skvělými lidmi a využít každou minutu, kterou jsem dostala. A právě proto si tak moc všímám těch chvil, kdy nemám co na práci. Přemýšlím při nich, co všechno bych mohla dělat a jak lépe strávit čas.

Pravdou ale podle mě je, že času jsme dostali mnoho, ale nikdy ho všechen nevyužijeme. Mladí musí chodit do školy, dospělí pracují a těm starým už většinou nezbývá moc energie. Každý z nás se snaží užít si života, jak jen to jde, ale je to vůbec možné? Když jsme nemocní, většinou nechceme nic jiného, než si doma lehnout a spát, když jsme smutní, chceme být sami a přemýšlet. A to by se na první pohled mohlo zdát přesně jako plýtvání časem, jenže v ten okamžik to tak chceme ze všeho nejvíc. Myslím, že časem se prostě občas marnit musí, jinak bychom neměli energii na to žít.

Všechny nejlepší zážitky vyžadují spoustu promrhaného času, abychom si mohli uvědomit jejich význam i to, jak moc jsou zvláštní a výjimečné. Kdyby byl každý den nezapomenutelný a využitý do poslední minuty, úplně by se nám ztratil v paměti. A nakonec bychom si pamatovali jenom ty pohodové dny, ve kterých jsme se natáhli v křesle a konečně si odpočinuli. Protože jak říká jiná pravda, všeho moc škodí. A to platí i u perfektních zážitků.

Takže - dělejte, co máte rádi, užívejte si každé ráno a alespoň jednou za den se zasmějte. Když máte příležitost udělat něco bláznivého nebo neobvyklého, nikdy neváhejte. Co byste potom jinak vyprávěli svým vnoučatům?

A až budete mít špatný den, prostě si zalezte pod peřinu a buďte naštvaní. Když venku prší, tak se za každou cenu nenuťte jít ven. Občas prostě nedělejte nic a promrhejte čas. Jinak byste promrhali život...