Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Na počátku bylo slovo a to slovo bylo DÍTĚ. A tak vlastně začala má dobrodružná, jediná a vlastně i nejkrásnější cesta života. Nejdřív bezpečí v matčině lůně, potom rodičovské opatrování o jejich malé děvčátko, školačku, puberťačku - jejich jedinou dceru. Rodičovská láska a péče se snaží vytyčit potomkovi co možná nejrovnější cestičku života. Ale jsem ráda, že si svou nerozvahou a tvrdohlavostí stavím pár krkolomných zatáček. Má cestička není vůbec souměrná - otevírají se mi nové možnosti a situace. Z předem připravené rovinky se staví křižovatka, u rozcestníku se pozastavím a váhám kudy dál. Jednou poslechnu rady druhých a jindy svůj vnitřní hlas. Zda je cesta, kterou jsem si vybrala správná či ne, to ukáže čas. Pokud se ukáže mnou vybraná cesta špatnou, na krok zpět už je pozdě. Musím jít dál a snažit se postupovat krok po krůčku za svými vytyčenými cíli a sny. Je jedno jak dlouho půjdu, já se nevzdám! Ale zároveň si musím uvědomit, že nikdy nedojdu až na její úplný konec. Nesmím dojít na její konec! Musím si klást další a další cíle, bez nich by byl můj život nudný a kam bych měla bez motivace dál postupovat? Musím se snažit být nejen pro sebe, ale i pro ostatní a hlavně své blízké, cílevědomým a užitečným člověkem. Jinak by má nejkrásnější cesta, po které jsem kdy šla, byla jen nějaká z mých krásných vzpomínek a né život jako celek. Má nejkrásnější a zároveň nejdelší cesta se den ode dne prodlužuje i s každodenními nástrahami a krásnými okamžiky!