Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nejsladší hřích, pozoruhodné spojení dvou výjimečných slov, které ve mně probouzí dmutí nekonečných vln fantazie. Známe ten svůj svůdný poklesek, nač je rozpačité vymlouvání, všichni jeden v srdci tajně schováváme, i když mnohdy tvrdíme opak. Ať je to podmanivá vůně tabáčku, vábivá lahodnost čokolády, kupící se pěna tekutého zlatého chmelu, poutavá krása lidské duše či přitažlivost holého bytí...
Ale který je ten ze všech vzpomenutých nejsladší? To je trefná otázka, nemyslíte? Ráda vám na ni odpovím, alespoň za svou maličkost, přiblížím vám svou skrytou provinilou stránku. Dovolte mým slovům a větám zapsaným černým inkoustem vystoupit z papíru a nechte se jimi vést. Dovolte jim obklopit vás a přesvědčit o jejich hloubce, svůdnosti a pravdivosti...
Vždy se mi rozbuší srdce na plné obrátky, přepadne mě husí kůže na zátylku a v žaludku se mi rozhostí příjemný pocit nevolnosti. Ta vůně, to provokující aroma hříchu mě obejme do své špatnosti. Napnu se jako struna a každý další dotek je pro mě jako ostřejší a hlasitější akord, který mě zbavuje smyslů. Jeho rebelské rty se přiblíží k těm mým. Často říká, že jsou hladší než hedvábí a vypadají jako šňůrka jeřabin.
Není nic sladšího, jeho polibky chutnají po čerstvých borůvkách, které najdete jen v tom nejčistším lese. Myšlenky vás odnesou na hříšných křídlech lásky na míle daleko. Do sladkého neznáma.
Ten pocit se nedá s ničím srovnat, vášeň se míchá s kapkou lásky, která je okořeněna cudným hříchem a nakonec zdobena naturálními živly.
Pro drtivou většinu všední zážitek, pro jiné vstupenka do ráje. Netroufám si tvrdit, že právě láskyplný polibek je nejsladší hřích, snažím se jen podotknout na jistou skutečnost. Na prohřešek milenců, který zraje, chutná, voní...žije.
Co je zakázané, chutná nejlépe. Tak se nad tím zamyslete. Založte můj popsaným papír do desek, spalte jej či vyhoďte a zapomeňte, co se na něm psalo. Ten pravý nejsladší hřích si musí najít každý sám. A věřte, že s železnou jistotou poznáte, který je ten pravý.