Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Asi každý z nás si představí něco špatného, když slyší slovo hazard. Například závislé chudáky, kteří veškerý svůj majetek nechali v nějakém automatu nebo jiném přístroji, na němž "nelze" vyhrát. Ale mně se vybaví velmi slušně oblečení lidé, kteří sedí u pokeru nebo rulety, navzájem debatují, popíjí drahé drinky a baví se.
Na následujících řádcích bych se chtěl zamyslet nad oběma zmíněnými typy hazardu.

Prvnímu ze zmiňovaných druhů hazardu by člověk neměl nikdy propadnout! Jedná se o extrém a u většiny lidí i o psychickou poruchu. Všechny své peníze prohrají, a kdykoliv mají pár drobných u sebe, "investují" je do automatu v naději, že vyhrají. A i kdyby se jim to párkrát podařilo, automat je nastavený tak, že možné výhry tvoří jen třeba půlku toho, co se do něj nahází.
Jenže když člověk vyhraje, zažívá pocit štěstí, že něco získal a stále jej to motivuje hrát dál.

Druhý typ hazardu je o poznání lepší. Jednou za čas si sednout k pokeru, kde můžete svoji výhru či prohru nějak ovlivnit, je něco zcela jiného. Samozřejmě, i tento druh hazardu se může změnit v závislost, ale přeci jen záleží z velké části na samotném hráči.
Já osobně jsem velkým odpůrcem hazardu, ovšem nevidím nic špatného na příležitostném navštívení nějakého klubu.

Nejdůležitější je brát hazard jako občasnou zábavu a nedovolit mu, aby se stal vaším životním stylem. Také je dobré se držet onoho starého hráčského pravidla, že v nejlepším má člověk vždycky přestat. Možná vám právě toto pravidlo ušetří dost starostí a peněz...