Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každá stavba, živočich či rostlina má svou hmotnost. Před tisíci lety zde bylo méně lidí, méně budov, avšak více flóry.
Dáváme naší planetě z pohledu hmotnosti zabrat tím, že se na ní nyní nachází více lidí a staveb?

Laik by mohl odpovědět: Zajisté - více domů se rovná větší hmotnosti. Ovšem mohu hned namítat, že přece jen všechny suroviny potřebné k postavení čehokoliv jsou odsud, z naší Země. Kde bychom ten materiál jinak vzali? Doly téměř vytěženy, jelikož všechny rudy jsou v mostech, mrakodrapech, lodích a dalších podobných stavbách.

Společnost tíží problém přelidnění lidstva. Mělo by být již připravené nějaké řešení, jelikož zanedlouho nebudou mít lidé kde bydlet. Toto se ale týká rozlohy, délky. Ale když se na to podíváme z pohledu hmotnosti? Děti a miminka rostou z výživy, jídla. Už malé embryo v břiše matky se živí potravou, kterou matka sní. Dospělí nabírají váhu rovněž z potravy. Zmiňovaná potrava, jakožto zvířata a rostlinné produkty, žijí a rostou tady. Zvířata se opět živí potravou. Rostlina roste z živin, které se nachází v půdě. Zaléváme ji vodou, díky které také roste. Mohli bychom to nazvat koloběhem. A s tímto koloběhem by mělo platit, že nic nepřibylo a nic neubylo. To znamená několik tisíciletí hmotnostní rovnováhu.

Pomocí jednoduché matematiky by přece mělo fungovat následující: Na naší Zemi sestrojujeme kupříkladu rakety, které jsou vyrobeny ze zdejších surovin, a ty poté vyšleme na Měsíc či na Mars. Když není možná cesta zpět, jsme nuceni tam rakety ponechat. To znamená, že jejich hmotnost pak tíží jinou planetu, ne tu naši, jelikož se na ní již nenachází.

Vezmeme-li v potaz tyto faktory, o kterých si myslím, že nejsou mylné, tak bychom došli k závěru, že by si lidstvo nemělo vyčítat, že jsme naši planetu Zemi ze všech ohledů zcela zničili. Dle mého názoru tomu tak není, ba naopak že nese ještě méně než před několika tisíci lety.