Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je to ryze lidská záležitost zásadně nebýt spokojen s věcmi, jež máme nadosah. Toužit po nedostupném, chtít zakázané. Co se ale nevěry v partnerském či manželském vztahu týče, jedná se o projev obyčejné lidské vlastnosti, nevděk či snad poblouznění?
Proč se člověk, jenž není v partnerském svazku spokojen, nesnaží nastalou situaci změnit, ale raději volí útěk do náručí někoho cizího? Je pravda, že v mnoha případech se vztah v krizi ani pohybovat nemusí, člověk hledá jenom dobrodružství a rozptýlení, útěk od stereotypu. Ale i tato všednost je přece projevem vnitřní nespokojenosti. Výsledkem je to, co zraňuje city našeho partnera nejvíc, že věnujeme svou pozornost a něhu v té podobě, jež má patřit jen té jediné osobě na světě, někomu jinému, cizímu, který se v tento moment stává jakýmsi narušitelem.
Odejít z domu se slovy: "Miluju Tě, musím pracovat a vrátím se až ráno" a přitom strávit noc u jiné slečny, je přece jenom jednodušší než si otevřeně přiznat, že náš vztah je narušený a nefunkční. Podvádí každý. Podvádíme své kamarády, podvádíme ve škole, podvádíme rodiče, ale podvody na našich partnerech jsou ty nejobtížněji odpustitelné. Přece jenom rozbitou vázu nikdy neslepíme. I když bude jako váza vypadat. Nabízí se otázka, jestli je snažší odpustit tomu, koho opravdu milujeme, než někomu, s kým se "jenom" cítíme dobře. Odpustíme milovanému jen ze strachu, že bychom o jeho přítomnost přišli nebo právě proto, že milujeme tolik a nejsme schopni přijmout skutečnost, že nás ten dotyčný podvedl? Člověk si pak začne vyčítat, co udělal špatně, přemítá o tom, co mohl udělat jinak, a přesvědčuje se o tom, že chyba je na jeho straně, že celé situaci se dalo snáze předejít. Někdy je problém v obou, někdy v žádném z nich. Na první pohled to nepoznáme.
Liší se názor mužský a ženský, je rozdíl chápat podvádění mezi sedmnáctiletými a mezi dvěma oddanými lidmi, mezi lidmi pohybující se například v politické sféře, kde se v tomto ohledu musí jednat obzvláště opatrně a hlavně řešit problém tiše. Nedovedu si představit, že bych nastalou situaci musela prožívat namísto Hillary Clintonové nebo v současnosti třeba manželky premiéra Topolánka. Jsou to ženy mediálně sledované, takže se nepředpokládá, že se budou bouřit, jelikož by si jak ony, tak jejich protějšky vysloužily jedině výsměch okolí, proto musí svoje emoce potlačit a celou záležitostí jen elegantně proplout. Co se ale skutečně odehrává za tou rouškou netečnosti, si ale můžeme jenom domýšlet.
Nevěra je zkrátka ošemetná věc, s níž si není radno zahrávat, pro mě osobně je zcela nepřípustná, ať už ze strany mojí či partnera. Nevěra je pro mě výslednicí nedostatečné komunikace, vnitřního nenaplnění a hrubého jednání. Beru jako neslušnost postavit partnera před takovouto věc, proto si myslím, že je lepší vztah ukončit dříve, než se do jeho úskalí bude člověk zaplétat stále víc a víc. Navíc ani to, že se ocitáme v pozici toho "třetího", ještě neznamená, že od ryze mileneckého vztahu budeme očekávat ideálně fungující vztah partnerský. Když podváděl s námi, nezaručuje, že nebude podvádět nás.