Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Oko za oko, zub za zub... Co tak život za život?
Brát to doslovně, každý z nás by dopadl špatně. Kolik je nehod, nechtěných činů...?
Ale zkusme se zaobírat pouze oním život za život. Zní to jistě správně. "Spravedlivě!" Při autonehodě zemřelo několik lidí, ale řidič přežil. "Na křeslo s ním!" Že by odezva nebyla až tak kladná? Vždyť to přeci zní "spravedlivě". Řekněme, že nebudeme počítat nehody. Dobrá... Zaslouží si někdo, kdo zabíjel v afektu, stejný trest jako chladnokrevný vrah? Ano? Ne? Kdo zasluhuje větší trest? První se rozhodně neumí ovládat a mohl by to udělat jistě zase, druhý toho, co jej tak štval, už stejně klidně naplánovaně zabil... Co tak poprava pro oba? Oba přeci vzali vědomě život, tak jim vezměme ten jejich. Třeba je strčit pod nějakou hezkou gilotinu... Jsem snad příliš ironická, jistě, to já přeci vždycky jsem, avšak co třeba takový novinový titulek: "Zavřeli nevinného!" Řekněme, že strávil pár let "v chládku", co mu tak mohli říci? "Omlouváme se, zkomplikovali jsme vám trochu život, ale teď jste volný. Roky strávené ve vězení vám sice nevrátíme, ale už je po nich a myslete na to, co máte před sebou." A teď znova, pouze kdyby "nevinný" jen neseděl, ale nepřežil: "Omlouváme se, vzali jsme vám trochu život, ale..." (Hups, něco tu chybí!) "...život vám sice také nevrátíme, ale už je po vás a pomyslete na krásné krematorium, jež máte před sebou." Ano, kouzelná představa... Takový "omyl" by se omlouval asi dost těžko, což? A vy omluvte mou skeptičnost a většinou méně pravděpodobné představy, ale Zelená míle na mně zanechala těžké následky. Nyní odhoďme tyto krajní a nepravděpodobné situace. Řekněme, že máme (konečně) vinné a někoho, kdo si tu smrt zaslouží... A ejhle, to je vlastně také na celou novou debatu. To je vlastně kdo? Kdopak si tu smrt zaslouží...? A KDO má určit, že si ji zaslouží právě onen člověk? Máme několikanásobného masového vraha. Víme, že zabil spousty lidí, to by mělo stačit jako informace potřebná k tomu, abychom rozhodli, že si "zaslouží" zemřít. Co kdybyste se pak dozvěděli, že byl jako dítě týrán? Proč by to mělo měnit náš pohled? Čím více se o situaci dovídáme, tím více to mění náš pohled... Kdyby si něco takového vzali do parády Hollywood či neobyčejně patetická televize Nova, vytvořili by z tohoto příběhu těžký srdceryvný "doják", ve kterém by nám vraha přišlo děsně líto (přeci jen on nemůže za to, že se tak narodil, nebo že se narodil zrovna tam...). A soudce bychom považovali za toho největšího křiváka, jakého kdy filmový průmysl stvořil.
Trochu se pozastavím na jednou větou: "Nemůže za to." Za to přeci nemůže nikdo. Nikdo nemůže za to, čím je, za své geny, za své okolí, jež má takový vliv. A vrah nemůže za to, že je vrahem?
Zkusme ještě něco jiného: člověk, jenž nechal zabít spoustu lidí a člověk, který zabil spoustu lidí. "Popravit!" Co taková odezva? A co kdybych vám zase objasnila, o koho jde...? Nebo to nechcete vědět? Někdo, kdo posílá lidi na smrt - soudce, a ten, co je zabíjí - vrah. Zabít ty s trestem smrti, to není zločin, to je "správné", protože někdo řekl, že si to zaslouží. "Někdo" rozhodl, že onen člověk si zaslouží zemřít. Ptám se: "Kdo má právo vzít někomu život? Kdo má právo rozhodnout, že tento si nezaslouží žít? KDO!? Jak může někdo takový existovat, aniž bychom ho nazvali vrahem. Vrah vrahů je vlastně skvělý člověk, což?
Ještě před hodinou bych na otázku "Trest smrti - pro nebo proti?" reagovala, že výjimečně i ano. Teď - po celkovém rozboru - bych tak jednoznačně neodpovídala. A především by se nemělo zapomínat na jednu věc. Pokud pošlete vraha na smrt, už se od něj nebudete tolik odlišovat. Protože to, v čem se můžeme lišit od psychopatického vraha, je to, že on zabil, zatímco my jsme nechali lidi žít. Tak pozor na to, ať to nezměníte.
Pokud se snad stále držíte metody "Oko za oko, zub za zub" a pokládáte ji za spravedlivou, řeknu vám takovou drobnou a nepodstatnou věc. Život je zatraceně nespravedlivý! No, jen jsem doufala, že svět od Chammurappiho zákoníku trochu pokročil.