Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V životě nastávají s pravidelností chvíle a období, kdy člověk více či méně tíhne k přemýšlení nad sebou samým, nad problémy, jež ho sužují a nedají mu spát. Ať už se to týká našich největších obav, stresu a mnohdy i mnohem bolestivějších událostí a vzpomínek. V tuhle chvíli by si nejeden člověk nejvíce přál vlastnit onen magický předmět, kterým Pandořina skříňka vskutku je. Bylo by krásné a osvobozující zavřít veškeré svoje problémy do truhličky, ráno se probudit s čistým štítem a žít si dál svůj bezproblémový život. Jenže i když tohle všechno uděláte, uvažujete nad tím, jestli je to ta správná věc.
Mít schované naše největší hříchy je možná řešení na určitý čas, ale i tahle bezstarostná chvilka jednou skončí, tak už to prostě v životě chodí. Mezitímco si myslíte, jak jste nad vším vyzráli, rozdáváte úsměvy na všechny strany a začínáte žít nový život, vaše malé nebo i velké tajemství se pomalu drápe zpátky na povrch. I když o tom sami nemáte ani ponětí, pravda a láska vždy zvítězí nad lží a nenávistí. Tak tomu bylo už i v příbězích, které nám naše maminky nebo babičky vyprávěly, i když občas s pořádnými kotrmelci. A to platí dodnes.
Představte si, co by si do Pandořiny skříňky schovali za věci třeba takoví vrazi nebo šílenci, co se podíleli na vytvoření jaderných zbraní a teroristických útocích. Když se jejich skříňka otevřela, pro nás a celý svět to mělo vždy jen špatné a katastrofální následky. Nebylo by lepší, kdyby jejich takzvaná Pandořina skříňka nebyla nikdy otevřená?

Ale co kdyby se do Pandořiny skříňky daly ukrýt i mnohem lepší věci? Co kdyby se tam ukrývaly věci, které opravdu dokážou lidem pomoci? Nemyslíte, že i takto by se dala využít? Kdybych si já měla schovat jen tři věci, které by byly k užitku, kterých se nebojím já ani mé okolí, věci, které by v nejtěžší chvíli mnohým dokázaly pomoci, vybrala bych si zdraví, lásku a důvěru.

Možná si myslíte, že jsem naivní, ale neznám člověka, jenž by kousek toho zdraví vážně nepotřeboval. A co se týče lásky, každý je rád s někým, kdo mu rozumí a dokáže mu i v nejtěžších chvílích pomoci, a k tomu se váže i důvěra. Nemyslím si, že by se do skříňky měly zavírat jen věci, které dokážou ublížit. Na světě je už beztak dost zla a těžko se proti němu bráníme. I kouzelníci v dávných dobách měli problémy s bojem proti černokněžníkům. Jen díky lidské chamtivosti a touze vládnout celému světu umírají nevinní a bezbranní lidé. Takové věci bych zavřela do skříňky a zahrabala hodně hluboko pod zem, aby se nikdy nedostaly ven. Bohužel, to se mi nikdy nepodaří, jelikož chamtivost a touha po moci s námi žijí už odpradávna. Někdo kdysi prostě určil náš osud a rozhodl se, že ho nezměníme. Přesto si myslím, že osud můžeme změnit, kdykoliv budeme chtít. Vše totiž záleží jen a jen na našich rozhodnutích a životních volbách.

Už jen Pandořina skříňka je sama o sobě velkou věcí k zamyšlení. Fascinuje mě její moc, i když není zrovna skvělým příkladem dobré magie. Ale občas ty špatné věci jsou k něčemu dobré. Sama někdy uvažuji nad tím, jak bych ji otevřela a vypustila z ní na všechny lidi, co mi kdy ublížili, ty nejhorší věci. Komu se někdy nestalo, že by se chtěl pomstít. Ovšem když si uvědomíme, co nám toto zklamání a bolest přineslo, dokážeme se z toho poučit a vyvarovat se chybám, které všem problémům předcházely. Nikdo není dokonalý, ale vlastnictvím Pandořiny skříňky by se podle mne zkomplikovalo vše ještě víc. Každý má vskutku právo zamlčet nebo úplně vytratit ze své mysli špatné věci a vlastně k tomu už ani není potřeba Pandořiny skříňky.

Vždy hledám na všem špatném něco dobrého, i když to jde někdy vážně špatně, a proto jsem si vybrala jako téma své slohové práce právě Pandořinu skříňku. Ať se každý z vás rozhodne, jestli to byla dobrá volba, nebo ne. Můj názor na toto téma již znáte, ale zkuste se sami zamyslet a říci si: "Co je vlastně Pandořina skříňka a jaké věci bych si do ní schoval já?"