Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Proč posádky nejdůležitějších výprav v minulosti tvořili převážně muži? Na tuto otázku existují podle mě dva pádné důvody:

1. Patriarchální společnost

De facto by se již nadpis dal počítat jako odpověď.
Dříve muž zastával veškerou složitější práci. Ženy měly naopak za úkol strat se o domácnost a děti. Není to tak dávno, kdy to bylo stále normální. Dnes je v klidu možné jako žena budovat kariéru a potomky nemít vůbec. Dříve to však byl "jediný" smysl života.

2. Rozpoložení společnosti - muži versus ženy

Než se člověk dostal k ekonomice a k měně, jediné, o co se zajímal, byli právě jeho genetičtí nástupci. Biologicky to dává smysl. Ale lidská pošetilost nad ním zvítězila. Později jedince toužící po vzestupu na rádoby sociálním žebříčku popularity a moci spíš než kopulace za účelem rozmnožení lákal životní styl zbohatnout a zemřít. To druhé si samozřejmě nepřipouštěli. (A kdo byli ti, kdo tohle mohli dělat? Hádáte správně - muži.) Tedy z otců, starajících se o rodinu, se stali dobrodruhové toužící po poznání světa. Z toho vyplývá, že ženy to opravdu nikdy neměly jednoduché. Starat se o děti, vařit, prát, uklízet, přebalovat je, dělat s nimi úkoly, hlídat je, aby se ti malí primitivové například nepopálili o kamna. A dále se starat o dům, vytírat, zametat, podmetat, odmetat, mezitímco se váš manžel plaví po moři a hraje si na Kryštofa Kolumba. To mohlo být opravdu náročné.

A důvod mužů? Být stoprocentně objektivní je nemožné. Největší objektivnosti může člověk dosáhnout přiznáním své náklonnosti. Důvodů může být spousta. A i když jsem celou úvahu bral vcelku s lehkostí, tady bych měl být serióznější. Muž může mít, podle mě, pocit ztráty vlastního vědomí. Kdybyste byli celý den v práci, kde máte přesně nalinkováno, co máte dělat, poté přišli domů, kde na vás čekají další rozkazy, byli byste z toho logicky dost otrávení. Žena vám řekne, že se nevěnujete dětem, ač byste chtěli, avšak nemáte energii z věčných nařízení o rozložení vlastního času. Poté máte den volno. Potřebujete se konečně vyspat, ale děti vás v neděli ráno zkrátka nenechají. Řeknete jim, že si táta potřebuje zdřímnout. Ale jsou to děti a těm se vysvětlit nic jednoduše nedá. Takhle to chodí den za dnem a týden za týdnem. Jediné, co potřebujete, je mít chvíli čas pro sebe. A pokud ho máte denně věnovat po práci manželce a dětem, kdy vám zbyde?

Každá strana není nikdy vinna, nebo nevinna. Každá z nich má své pro a proti. Věty typu "Jestliže je muž unavený, ať se vzchopí, je to přece muž!" jsou zkrátka nesmyslné. Manželky mohly věnovat více času manželovi, aby se necítil jako pouhý zdroj příjmu a manželé možná měli svým manželkám více pomáhat, aby si na všechno nepřipadaly samy. Minulost již stejně nelze změnit, ale lze se z ní poučit. Nepopírat práva žen a neškatulkovat muže jako stroje na peníze.