Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2012

Přemýšlím nad tím, jak vnímají rodičovskou lásku děti a jak dospělí.

Dětství je dle mého názoru velmi důležitým životním obdobím. Dítě poznává a učí se nové věci a rodina je pro něj hlavní. Tráví nejvíce času právě se svými rodiči, a tak si myslím, že právě podle toho, jak se k němu rodina chová, dítě pozná, že ho mají jeho rodiče rádi. Například když mu pomáhají s domácími úkoly, obejmou ho a dají mu pusu na čelo, nebo když mu něco mimořádně dovolí, když mají jeho důvěru a může za nimi přijít a svěřit se. A pro dítě to mohou být třeba jen maličkosti jako pohlazení nebo lízátko.

Kdežto v dospělosti už kdeco bereme jako samozřejmost. Neprojevujeme radost tak jako malé dítě, které přijde a řekne: "Maminko, mám tě rád." Ale každý dospělý už na rodičovskou lásku pohlíží přeci jen jinak. Dospělý už ví, že ho jeho rodiče mají rádi a třeba ani nemusí znát přesný způsob, jak to poznat. Taky už sami dobře vědí, že každý rodič se o své dítě strachuje, a to v každém věku. A že trpělivost jde ruku v ruce s láskou.

Podle mého je rodičovská láska automatická. Od první chvíle, kdy maminka uvidí své dítě v porodnici přes veškerá úskalí puberty až k jistotě, že když se budeme v dospělosti potýkat s různými většími či menšími problémy, rodiče jsou tu a jsou připraveni podat nám pomocnou ruku stejně jako kdysi dávno při našich prvních krůčcích.