Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Potosí
Čtyři sta let nazpět a stojíte v nádherném vzkvétajícím městě, nad kterým se majestátně tyčí příčina toho všeho – hora Cerro Rico a nekonečné tuny stříbra ukryté v jejích útrobách. Právě tehdy Batolomé de Orsúa y Vela, kronikář města, napíše do pamětních knih: "Francie zásobuje Potosí krajkami z bílého hedvábí a bobřími klobouky, Flandry tapiseriemi, zrcadly a nábytkem, Holandsko lnem a suknem, Německo stříbrnými meči, Neapol hedvábnými punčochami, Florencie saténem, Milán krajkami vyšívanými zlatem, Řím podobami svatých, Benátky křišťálem a Anglie vlněným suknem a klobouky." Čtyři sta let pryč a zní to jako nepovedený vtip.
Na dávnou slávu a věhlas upomínají zchátralé paláce, kostely a domy a ačkoli bylo Potosí vyhlášeno kulturní památkou UNESCO již v roce 1987, stále čeká na kapitál, který by obnovil zašlou krásu města.
Těžit se tu začalo v roce 1545 a traduje se, že Španělé tu vytěžili tolik stříbra, že by z něho mohli postavit most až do Madridu a ještě by bylo po něm co odnášet. Během prvních padesáti let těžby zde byla každý den vytěžena více jak tuna stříbra. Po dvou stech letech začala výnosnost nalezišť klesat a když v Mexiku a v Peru narazili na nové stříbrné žíly, začali se z Potosí vytrácet lidé a s nimi i peníze. Dnes se v "bohaté hoře" těží především olovo, zinek, měď a cín, stříbro už jen minimálně.
Horníci tu odjakživa pracovali v nelidských podmínkách, nejprve tu umírali indiáni, ale protože nebyli zvyklí na tvrdou práci a dlouho nevydrželi, začali Španělé dovážet pracovní síly z Afriky. Mezi léty 1545–1825 podlehlo drsným podmínkám, především silikóze plic (ta se dodnes objevuje na plicích dělníků, kteří přežijí přibližně deset let práce v dolech), osm milionů indiánských a afrických otroků. Existuje zákon, podle kterého horník s 50% postižením plic má nárok na důchod v hodnotě 14,5 dolaru týdně, ale většina horníků toho nevyužívá a pracuje až do smrti. Dodržuje se zde nepsaný zákon, kdy po smrti svého otce-horníka, mají jeho synové povinnost pokračovat v jeho práci, protože jejich otec do těžby vložil nejen rodinný majetek, ale i vlastní život. Výsledkem je, že v dolech můžete potkat i osmileté děti, vyvážející na kolečkách horninu.
Námezdní dělník dostává 4,5 dolaru denně, z toho si ještě kupuje 96% alkohol, kterého vypije až litr denně, cigarety a koku, která mu dodává sílu a neutralizuje jedovaté plyny v dole, takže výsledná mzda je v podstatě jeden dolar na den.
A můj návrh řešení problému? Samozřejmě prakticky skoro nerealizovatelný, narážející na spoustu faktů, o kterých nemám a možná nikdy nebudu mít tušení, a především na nedostatek peněz. Bohužel mnoho změn, kterých by bylo potřeba, souvisí s celonárodní politikou, takže by byly mnohem hůře proveditelné.
Nejprve bych ilegalizovala těžkou dětskou práci a poslala děti do škol. To vyžaduje astronomické sumy peněz – a to nejen na stavbu škol a platy učitelům (protože školská zařízení jsou a děti je v rámci možností navštěvují), ale především pro rodiny, jejichž děti musí pracovat, aby se ztráty pracovních sil rodiny vykompenzovaly. To souvisí se zaměřením města (státu ne, protože stát by se neměl zaměřovat pouze na jednu sortu možností výdělku) na těžbu, protože státní horník má na rozdíl od horníka soukromé společnosti fixní plat, jehož součástí je i nezbytný alkohol, koka a cigarety, má zajištěnou kompletní zdravotní péči i sociální pojištění. Bohužel státních horníků jsou necelá 3 %. Rozhodně bych však neodstupovala od těžby, protože nerostného bohatství je v Cerro Rico stále neuvěřitelné množství. ¹
Dále bych otevřela trh nadnárodním společnostem, které by byly schopny zaměstnávat matky rodin a po škole i děti v lehčích pracích, aby rodiny bez dospělých mužů nemusely posílat děti pracovat do dolů.
A pak by mi už zbylo akorát popohnat UNESCO, aby věnovalo tolik potřebné peníze alespoň na obnovu historické části města, a můj asi neuskutečnitelný nápad by byl zdánlivě domyšlen.

LITERATURA:

časopis Lidé a Země, 8/2003, článek Bída stříbrného města
http://peru.ielektro.cz
http://dalekecesty.cz

¹ Ze satelitního snímkování bylo zjištěno, že za období dosavadní těžby, tedy za posledních 450 let bylo vytěženo přibližně 9 % minerálního bohatství, které je v hoře ukryto, a jen za prvních 200 let těžby dostala španělská koruna z této hory 45 tisíc tun čistého stříbra.