Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Rasismus jako slovo i pojem má své kořeny zapuštěné hluboko do historie celého lidstva.
Největší rozmach rasismu v podobě otroctví zaznamenáváme již ve starověkém Egyptě. Za vlády nejkrutějších faraonů žilo nebo spíše přežívalo několik stovek tisíc otroků, zaměstnaných v dolech za neuvěřitelně špinavých a pro dnešního člověka nepochopitelných podmínek. Rasismus se táhne bolestivě celými staletími jak nového, tak starého světa. Ale co to vlastně je, znamená, co tento pojem vyjadřuje?
Bílí, černí, žlutí, šikmoocí, malí, velcí, tlustí, krásní, mladí, staří a mnoho dalších skupin lidí chodí po této zemi. Bílý má odpor k černému, krásný k ošklivému, mladý neuznává starého. Proč?
Vždyť jsme všichni stejní, bez ohledu na vzhled, barvu pleti, náboženské vyznání, záliby a názory. Biologicky stejní. Máme srdce, orgán, který nás drží při životě, plíce a vzduch v nich, jenž nám okysličuje krev a v neposlední řadě mozek, pro některé neznamená nic, pro mě však mnoho. Můžeme jím pochopit v našich očích odlišného člověka nebo se o to alespoň snažit, a když to nepůjde, alespoň ho respektovat. Protože jednou bylo řečeno: "Nikdy s Vaším názorem nebudu souhlasit, ale do smrti budu bojovat za Vaše právo tento názor zaujímat."
U zvěrstev, která byla páchána ve jménu těch "dobrých" (Hitler, Goebel a mnozí další byli bílí), se pak stydím, neboť i já sám reprezentuji tuto bílou rasu. Tyto špatné věci byly páchané i na mých předcích, příbuzných.
Posílaní do koncentračních táborů okusili to nejhorší, co jim mohlo 20. století nabídnout. Nadčlověk, rasa vládců - ne! Všichni jsme si rovni, bez ohledu na vzhled, inteligenci, genetiku a mnoho dalších aspektů.
Zamysleme se nad tím, prosím. Všichni jsme stejní.