Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jsou tu s námi. Každý den. Každou chvíli. Ať už sledujeme televizi, internet, čteme noviny, časopisy, jsme v kině, posloucháme rádio či jen jdeme ulicí kolem billboardů, autobusů, tramvají. Číhají na nás na každém kroku. Myslíte, že se jim vyhýbáte? Že když přepnete kanál v televizi, utečete? Ne, jen zajdete za roh, za nímž si vás stejně najdou.

A co tedy ty výrobky, které reklamy tak propagují? Máte někdy chuť si je - i když víte, že je to přehnaný obrázek - koupit? A nevlastníte je už náhodou?

Každopádně i ten nejvyhýbavější člověk zná slogany spousty výrobků. Hesla, pod kterými se nás snaží ještě více nalákat. Nevěříte? Vezměte si takovou lehce přemrštěnou vizi jednoho obyčejného rána:
Ráno. Budí mě ten nový mobil od Vodafonu za 7 Kč. Je to tedy v mých rukou, jestli vstanu, nebo ne. Rozhoduji se pro tu první možnost, takže po vykonání potřeby na tak čistém záchodě, že by se z něj dalo jíst, protože je umytý Domestosem, díky němuž miliony bakterií zemřely, se ocitám v koupelně. Tam nemám strach o své zuby, neboť používám Colgate - kartáček zubařů. Snídám samozřejmě sušenky BeBe, aby mi nechyběla energie, k tomu popíjím Granko, neboť ráno dělá den a nakonec si nezapomenu vzít svůj Actimel, jinak budu mít oslabenou obranyschopnost. Po každém jídle si dávám žvýkačky Orbit, které snižují riziko vzniku zubního kazu až o 40 %. Jdu se převléct. Musím ovšem použít Rexonu, ta mě nezradí. Beru si to staré tričko, ale protože bílá bílou je, vezmu si s úsměvem ještě svetr, který ovšem není nový, jen vypraný v Perwollu. Zamířím do koupelny, abych si učesala své vlasy, umyté šamponem Elséve od L'Oréalu, vždyť já za to stojím. Před zrcadlem už ale mamka řeší dilema, jakou si vzít řasenku. Jestli Obsesión a bude tak posedlá objemem a délkou svých řas, což není hřích, nebo Astor, protože je krásné být sama sebou. To už je vzhůru i taťka. Smaží si volské oko na pánvi od Tefalu, neboť chytré věci nenahradíš. Co to tu tak krásně voní? Áá, Jihlavanka, poctivá káva. Obouvám si boty od Rena, které už nevyzuji. Na svačinu mám Disko, abych ve škole mohla zatočit s nudou a Kofolu. Tu přece miluji, takže není co řešit. Brácha ovšem dává přednost Spritu, žízeň totiž nikdy nevyhraje, mamka Aquile, aby byla zdravější a krásnější jako miss a taťka má více chuti do života s Poděbradkou. Odcházím a protože jsem pojištěna u České pojišťovny, která chrání mé sny, nebojím se, že o ně během dne přijdu...

Tak co? Kolik reklam se vám tak zarylo do hlavy, že je znáte zpaměti? Ony totiž přichází v tu nejnevhodnější dobu. Zcela úmyslně. Zuříte, když vám v televizi uprostřed akčního filmu zahraje znělka tak nahlas, že se až leknete, a pak následuje asi 10minutový výčet od jednoho výrobku k druhému? A to vše se navíc opakuje v periodickém cyklu půl hodiny? Věřte, že nejste sami. Ovšem i taková reklama může mít svá plus - zajdeme si na záchod, vyvenčíme psa či si jen dosypeme brambůrky a skočíme pro pití. Inu já si život bez reklam už asi nedokážu představit. Vy ano? Koneckonců, ať chceme, nebo ne, reklamy žijí mezi námi. A neměla bych říct, že žijeme my mezi reklamami?