Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V Africe se modlí za to, aby přežili.
V Česku je považuje téměř každý adolescent za přítěž stejně velkou jako škola.
Ve starších dobách se jim muselo vykat, podobně jako dnes vykáme dospělým na ulici, třeba když je zdravíme.
A o kom že to mluvím? O jedněch z nejdůležitějších lidí v našem životě - o rodičích.

Každý má své rodiče jiné a jinak s nimi také vychází. Rodiče chodící pravidelně do hospody, rodiče-narkomani a třeba rodiče, kteří se hádají podobně jako ve filmu Válka Roseových... - ti všichni více či méně zanedbávají péči o děti.
Ale jsou i takoví, kteří se naopak bez svého dítěte nehnou ani na krok. V tomto případě se hlavou rodiny stane samotné dítě. Je to smutné, ale právě tyto děti se z drtivé většiny případů stanou rozmazlenci - a v dospělém věku se jim život sesype jako domeček z karet.

Existují tedy ideální rodiče?
Odpověď na tuto otázku je prostá: neexistují. A zřejmě ani nikdy existovat nebudou.
Ptáte se proč?
Protože žádný člověk nemůže být stejný jako ten druhý, a dědičnost se také nedá ovlivnit. Děti a rodiče se spolu zkrátka musí naučit společně vycházet, rozumět a naslouchat si. V období puberty si mají udělat čas od času krátký rozhovor o tom, jak se budou jejich kroky životem ubírat dále. Popovídat si o zájmech, schopnostech a zálibách - to všechno ulehčí dítěti budoucí těžkou volbu studia nebo zaměstnání.

I když se svými rodiči jsem spokojený, rozhodně by se našlo několik věcí, které bych jim vytkl a které mi na nich vadí.
Přesto se s nimi snažím vyjít vždy po dobrém. Představa, že bych byl sirotek z dětského domova nebo jinak osamocené dítě, mě nutí na tyhle věci zapomínat a dojít k poznání, že mít rodiče, kteří se o vás starají a mají vás rádi, je opravdu jedna z nejcennějších věcí na světě, které by si mělo každé dítě vážit.