Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Při přečtení tohoto tématu slohové práce se mi před očima objeví zelená louka s hrajícími si dětmi a rodiči, pozorujíc je ze své chaloupky, jak dovádějí.
Kdybych chtěl v dnešní době tento "obrázek" někde zhlédnout, musel bych projít světa kraj.
Dnes místo krásně rozkvetlých luk a skotačících dětí vidím spíše "betonová velkoměsta" plná mladých teenagerů, kteří si pořád musí něco dokazovat.
Mé otázky k výchově dětí zní: Kde jsou ti lidé, kteří se mají rádi a musí si pomáhat? Je to snad výchovou rodičů? Ano, je. Podle mého, všechno začíná a končí u rodičů. Děti potřebují péči nejen když jsou malé, ale i při jejich dospívání, ba někdy i ve stáří. V dnešní "rychlé" době spoustu rodičů nezajímá jejich dítě, ale pečují jen sami o sebe. Konverzace mezi rodičem a dítětem je takřka umělecký výkon a vypadá často asi takto: "Kdes byl Karle? - Venku. - Mami dej mi peníze!" Jak syn dostane to, co chce, ihned zmizí z baráku a rodič je rád, že má klid.
Toto je typický příklad, jak by to nemělo, ale bohužel vypadá v některých domácnostech.
Dříve byly děti rodičům za vše vděční, uměly za všechno děkovat i prosit. Hlavní vliv měli na děti jejich rodiče, kteří měli zájem se o ně starat, pečovat a hrát si s nimi. Bylo to dáno i tím, že chasa musela pomáhat na rodinných polích a statcích. Při vykonávaných pracích byl navázán rozhovor, který je velmi důležitý pro získání dětské duše.
Závěrem si myslím, že dřívější "staročeská" rodina by se měla stát vzorem pro současnou společnost.