Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ruka a srdce - horní končetina a "pumpa" na krev. Tak zní má definice těchto dvou důležitých součástí lidského těla. Ruku zná každý, kdežto srdce nikdo. Tedy kromě kardiologů. A ti pouze vědí, jak funguje, jak vypadá a jak zachránit srdce prolezlé nemocemi - a ani to se ne vždy povede. Ale tu druhou stránku definice srdce jako druhého rozhodovacího centra našeho života (někdy důležitějšího než mozek), tu už zná jen pár lidí, a to pouze povrchně. I když ani to ne. Srdce, kterým se tolik lidí řídí namísto již zmiňovaného mozku, je složité snad tak, že se v něm nemůže vyznat nikdo (ani "majitel" onoho srdce).
Naše srdce řídí náš život hlavně po stránce citové, chcete-li, emoční. Praktický život má na starost mozek. Je to spravedlivé nebo myslíte, že ne? Zkuste to obrátit - v praktickém životě se rozhodujte srdcem a v citovém životě rozumem. Zkuste se rozhodnout srdcem, když si kupujete vybavení bytu, oblečení nebo jen prachobyčejný oběd. Zkuste se rozhodnout rozumem v případě, kdy nevíte koho mít rád, nenávidět či milovat. Budete sepisovat u každé osoby pro a proti? Myslíte si teď, co je to za blábol, proč to vůbec píše? Možná máte pravdu, možná ne - názor si musí udělat každý sám.
Autor chtěl říci pouze to, že srdce je sídlo citů, ať už ušlechtilých, pěkných či méně pěkných. Nikdo si nemůže být nikdy jistý tím, co k němu jiné osoby cítí. Lidé se v dnešní době umí perfektně přetvařovat. Někdo se na Vás mile usmívá, podstrojuje Vám, nadbíhá Vám - lidově Vám maže med kolem pusy - a hned za prvním rohem Vás začne pomlouvat s osobou stejného ražení. Prostě k Vám není upřímný. Bohužel přetvářka je dnes už tak rozšířeným jevem, že pomalu nevíte, komu máte v té spletité cestě životem odhalit srdce, aniž by Vám dotyčná osoba ublížila tím, že vše překroutí a použije proti Vám. I policie musí při zatýkání podezřelého omílat stále dokola naučenou frázi končící slovy: "Cokoliv řeknete, může být použito proti Vám." A mají pravdu. Co řeknete, může být použito proti Vám. Ale co z toho - poučíte se? Budete se striktně držet rčení mluviti stříbro, mlčeti zlato? No jo, ale zkuste mlčet celý život o svém citovém životě! Dobře, můžete své myšlenky ventilovat do různých deníků, ale nic Vám nenahradí živého člověka. Člověka, který Vám dokáže naslouchat a víte, že Vás nezradí tím, že se před někým zmíní o něčem z Vašeho tajného soukromí. Nemá cenu hledat "svou vrbu", věřte, že si Vás najde sama. Ať už dřív anebo později. Někdy Vám vtrhne do života jako uragán, někdy kolem sebe chodíte třeba deset let a nic, najednou bum - jedenáctý rok zjistíte, že "svou vrbu" už máte. Před ní otevřete své srdce dokořán.
A jak tohle všechno souvisí s naší rukou a srdcem? Když položíte ruku na srdce, nezalžete a promluvíte o tom, co Vás trápí bez jediného sklopení očí, budete upřímní. A o tom to je - položit ruku na srdce, znamená být upřímný, říct pravdu, nelhat, nepřetvařovat se a také co největší snaha co nejméně ubližovat lidem, na kterých nám záleží.
Takže se ptám - myslíte to upřímně? Položte si tedy ruku na srdce a řekněte svým blízkým to, co chcete říct už dlouho.