Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Neboli návod, jak si vytvořit závislost na tom, co není skutečné.

Tahle věta by asi každého zarazila a člověk by si pomyslel, jak je přece absurdní a vyloučené kontrolovat a sledovat něco, co není přirozeně vytvořené, co je na míle daleko od skutečného života. Ale děláme to všichni, i když to nepřiznáme, to je na tom to nejhorší. Žádný jedinec na Zemi si ve 21. století při jízdě MHD nevezme knížku, nevyhlíží to krásné město ani přírodu, která ho obklopuje. On si vezme mobilní telefon, ve kterém sleduje něco, co není opravdové. Každý dělá ten samý pohyb, přejíždí prstem po obrazovce odshora dolů. Je to nechutný pohled. V dnešní době se na sebe nikdo nepodívá a nepopřeje si hezký den. Je snad příroda stavěná na to, aby ji všichni přehlíželi a neobdivovali její krásu? To se opravdu svět obrátil vzhůru nohama?

Když si jen představím, jaký byl svět plný radosti, když se lidé zaměřovali pouze na jedno - na lásku. Na lásku k přírodě, k druhým, ke každé živé bytosti. Tehdy neexistovaly žádné sociální sítě a lidé bez nich mohli existovat, nepřicházeli vůbec o nic, možná byli dokonce spokojenější. Ráno si v novinách přečetli to, co je pro život nezbytné a netrávili mládí ponoření v hnusu nazývaným sociální sítě.

Vezměte si například takový Instagram. Jedna velké lež. Je to místo, kde strávíte hodiny a hodiny, aniž byste dostali jedinou rozumnou novinku. Místo času, který strávíme na tomto výmyslu, bychom se mohli jít projít a alespoň by nám to k něčemu bylo. Byli bychom se cítili lépe, ale my se raději rozhodneme náš drahocenný čas strávit na sociálních sítích, které nám rozhodně lepší pleť neudělají.

Když trávíme většinu času prohlížením těchto sociálních sítí, myslíme si, že dostaneme potřebné informace. Není to pravda. Myslíme si snad, že když u někoho sledujeme, co určitý člověk dělá každou minutu, že nám to k něčemu bude?
Člověk v podstatě sdílí všechno, co dělá, s ostatními. Nemá žádné soukromí, všechno totiž sledují ostatní, i když jim stejně tyto informace nic nedávají. Právě naopak, přinesou jim možná do života ještě větší stres z toho, že toho oni samotní sdílí se světem málo.
Jak to tak píšu, zní to jako hloupost, přitom to není nic víc než pravda.

Další věc, která mě mrzí, je ta, že ničíme nejen svoji psychickou stránku, ale také tu fyzickou. Když na sociální sítě koukáme každý den od rána do večera a žádné potřebné informace nedostáváme, tak nám to možná jen přináší bolesti. Ať už zad, hlavy nebo očí. Nikdo si to neuvědomuje, ale ničí nám to tak moc život, až je mi z toho smutno. Ale to nejhorší je, že s tím nic neuděláme. Lidé už to vnímají jako denní potřebu, stejně jako čištění zubů, a mnozí si ani nedokáží představit, jaký by byl život, kdyby tu závislost - jinými slovy sociální sítě - kdysi někdo nevymyslel.

Kdybych to celé měla shrnout svými slovy, řekla bych, že to, co se v dnešní době děje, je katastrofa. Není nic skutečnějšího než normální život, ale většina dnešní generace si ho nahrazuje sociálními sítěmi a uměle vytvořeným světem. Přijde mi, že by většina populace chtěla dělat všechno on-line, aniž by byla mezi lidmi - bez pohybu, bez námahy... Nevím jak vám, ale mně je z toho do breku.