Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Strach lže a ty mu věříš.
Friedrich Nietzsche

Člověk si říká, že taková vlastnost je k ničemu. Proč bychom se měli pořád jenom bát, když nám to je jen na obtíž?
Toto téma mě zaujalo, chci se o strachu dozvědět více a lépe ho pochopit.

Strach - každý přeci ví, co to je, co to znamená, ale proč? Někdy mám dojem, že mi strach tak trochu pomáhá. Vám také, ne? Nechtěli jste někdy něco někomu říct, třeba něco ošklivého, podlého, urážlivého či ponižujícího? Určitě jste byli někdy na někoho tak naštvaní, že byste mu řekli cokoli. Ale strach nebo situace vám to nedovolily... Bojíme se následků, a tak to většinou vzdáváme. Někdy nám strach pomůže, jindy ne. Záleží na okolnostech.

Strach z lidí, traumata z dětství nebo minulosti... Nějaké rány, které se nezahojily a stále bolí. To nezní moc pozitivně, spíše trochu hnusně. Z takového strachu míváme následky na celý život. Máme strach, že si na to vzpomeneme, a proto se radši zbavíme všeho, co nám to připomíná. Člověk se uzavře a nikoho k sobě nepustí. Tak ho to poznamená, že dělá věci, které nikdy nedělal, má jiné přátele atd. V tu chvíli bývá strach přínosným.

Každý se někdy bál jít domů se svým "povedeným vysvědčením" nebo s nějakým jiným průšvihem. Za to si ale každý může sám. Nikdo přeci nikoho nenutí se neučit nebo být nějak jinak špatný.

Bojíte se tmy? Já někdy ano, hlavně když se koukám na nějaký horor. Jde o takový "dětský" strach, ale má ho každý. Spousta lidí to zapře, aby se necítila trapně. Jenže všichni se něčeho bojí. Třeba nějaké fóbie ze zvířat, lidí, věcí, situací... I když jsem žraloky nikdy neviděla jinak než v akváriu či televizi, mám z nich strašný strach. Někdy se mi o nich zdají hrozné sny. Ten děsivý sen mě pak pronásleduje celý den. Pořád na to myslím, bojím se (i když vím, že je to hloupost). Někomu se zase zdá o vzpomínce, která mu stále připomíná nějakou chybu nebo čin.

"Já to nedokážu!" To jsou častá slova, jež často vyřkneme před nějakým velký činem (přijímacím řízením, koncertem, zkouškou). Bojíme se, že to nezvládneme. Bojíme se, že budeme všem pro smích. Je to však jen velký kolotoč slov a činů, které musí zvládnout každý sám. Základem je daný člověk a jeho strach. Překonejte sami sebe, překonejte svůj strach a budete sklízet ovoce!

Strach je důležitý, ale ne vždycky. Všeho moc škodí. Nesmíme se nechat ovládat strachem a žít v něm, protože pak nebudeme takoví, jací bychom být chtěli a nebudeme dělat přesně to, co opravdu chceme.