Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Svoboda je v lidském životě jedním z těch důležitějších darů. Svoboda myšlení, svoboda slova, osobní svoboda... Je to něco, co jsme dostali darem shůry, a proto bychom si toho měli maximálně vážit. Svou svobodu si zachovává člověk, jestliže se řídí daným mravním řádem, což rozhodně není jen nějaký kus papíru, kde by byly zaneseny rady a hlavní poučky, týkající se mravních hodnot. Jsme tedy vlastníky onoho mravního řádu, který určuje míru naší svobody. Mravní řád si vytváříme sami, ale do jisté míry i naše okolí, lidé, s kterými se stýkáme, s kterými sdílíme náš osobní životní prostor.

Svoboda je tedy plně v našich rukách. Člověk bez svobody ztratil kus sebe, kus své duše a stal se tak jakýmsi nevolníkem, porušil řád a tvrdě zaplatil.

Když si představím, jak by vypadala kupříkladu nesvoboda myšlení, jak hodně by nás ovlivňovalo, to, kdyby nám neustále někdo cizí cenzuroval naše vlastní myšlenky, kdyby nám bylo napovídáno, co si máme právě teď v této chvíli myslet a na základě toho třeba i mluvit - ne, tak to by nešlo, to by bylo hodně schizofrenní.

A když je tak nesnesitelná ztráta svobody myšlení, o kolik horší by byla třeba ztráta osobní svobody? Zde si představím siamská dvojčata, která společně sdílejí svou osobu, avšak mají dvojí myšlení. Nebo si vzpomínám na knihu Vzpomínky z temného dolu, kde jeden kněz prožívá různé situace v komunistických lágrech a uranových dolech. Nikdo se asi Židů neptal, jestli chtějí jít do vyhlazovacího tábora a být tam ponižováni a uvrženi až na samé dno lidství, až na dno lidské svobody, kde přežívali hůř nežli zvířata. Všechna čest těm hrdinům, kteří obětovali svou svobodu, aby jiní mohli přežít... Byli to hrdinové všedních dní, na které si dnes už jen těžko někdo vzpomene.

Ztráta svobody může nastat také tehdy, když nám někdo brání v rozletu (třeba rodičové), když nám někdo brání být sami sebou - omezuje nás to a značně narušuje. Jiné je to s formací, kdy jsme takto omezováni a moc nám to nevadí, respektive víme, že je to pro naše dobro.

Ztráta svobody, její nabytí a různé podoby svobody jsou velká věc. Važme si proto své svobody! Važme si osobní svobody, svobody slova, myšlení, ale i té politické a náboženské... Ano, važme si svých svobod, protože jiní jí tolik nemají (Čína), anebo ji pozbyli úplně (KLDR).

Buďme tedy šťastní a svobodní! Nebo jak se také říká: BE HAPPY AND FREE!