Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V minulosti bylo normální dostat od učitele facku nebo páskem přes zadek za neslušné chování či neposlušnost. V poslední době se tento trend vytratil, ve školství bylo zakázáno uplatňovat tělesné tresty studentům i přesto, že by si to zasloužili. Chování a morálka studentů se rok od roku zhoršují, existuje východisko jak tento trend změnit a nastolit ve školách zase klid a řád?
V soudobých školách vládne při hodinách výuky nepořádek, tedy až na pár výjimek, které zapříčiní autorita učitele. Hodiny výuky učitelů bez autority jsou většinou ještě před začátkem vyučování odsouzeni k hodinám řevu a nepochopení ze strany učitelů a k hodinám nicnedělání ze strany studentů, kteří jsou obvykle k výuce a všemu, co je jí podobné, odmítaví; dělat jen málo pro vzdělání je pro ně příliš.
Ve třídě ale nejsou jen studenti, kteří se chtějí za každou cenu vykroutit z výuky nebo nějaké práce, ve třídě sedí studenti, kteří se chtějí dozvědět a naučit něco nového, ale tato skupina je menšinová a jejich členové po nějaké době strávené v hodině, kde vládne neustále chaos, mají také sklony k nepozornosti. Často se stává, že učitel takovéto hodiny jen dovykládá sám pro sebe a pro pár dychtivých studentů, kteří jsou schopní přesunout se blíže k tabuli a učiteli, aby se alespoň něco dozvěděli.
Učitel většinou při těchto hodinách nestačí podat všechnu vyučovanou látku dle školního harmonogramu a často se stává, že látku prostě přeskočí. V dalších ročnících či na jiných školách se poté učitelé diví, že ani pozorní žáci o dané problematice nemají ani tušení. Vše proto musí probírat od základů a tím nastanou další zpoždění ve výuce. Student potom dokončí školu, ale jeho vědomosti nejsou takové, jaké by měly být.
Většině je to jedno, ale je tu opět tak mnohem menší část studentů, kteří chtějí pokračovat a dále se učit. Ti pak mají problémy na vysokých školách, kde se s nimi již učitelé nemazlí, a když někdo něco neumí, tak se tím nezabývají, jen prostě pokračují ve výuce. Studenti pak musí vynaložit velké úsilí na to, aby neprobranou látku co nejrychleji dohnali.
Tento problém ale nachází řešení již na úplném začátku. Protože si studenti k učitelům často i k sobě samotným dovolí snad cokoliv, počínaje schválnostmi až po urážky a hrubé ponižování, ve třídě vládne nepořádek. Dobře vědí, že učitelé mají krátké ruce a vše skončí obvykle napomenutím nebo třídní důtkou, ojediněle vyloučením ze školy.
Moje východisko spočívá ve zpřísnění trestů a snížení oné hranice, po níž je student vyloučen ze školy. Ovšem je také problém na straně škol, jež si chtějí udržet co nejvíce studentů, kteří školám přináší finance, bez nichž se jednoduše neobejdou.
Myslím, že tento trend bude pokračovat tak jak doposud, tedy neustálým zhoršováním. Když si vzpomenu na hodiny výuky před několika málo desetiletími, tak se to nedá srovnávat. Je otázkou, na čí straně je chyba. Nedovedu si představit školu a její kvalitu výuky tak za deset až dvacet let.